Vitznau-Rigi-Bahn
Vitznau-Rigi-Bahn je první horská dráha v Evropě normálního rozchodu, později elektrifikovaná, ozubnicového systému ve Švýcarsku, dolní stanice se nachází v Vitznau (kantonu Lucern), horní stanice na vrcholu hory Rigi (kanton Schwyz). Dráha je součástí akciové společnosti Rigi Bahnen.
Vitznau - Rigi Kulm | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
zastávka Rigi Kaltbad | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stát | Švýcarsko | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Číslo | 603 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Provozovatel dráhy | Vitznau-Rigi-Bahn | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Technické informace | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Délka | 6,85 km | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozchod koleje | 1435 mm (normální) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Napájecí soustava | 1,5 kV DC | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Maximální sklon | 250 ‰ | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Minimální poloměr oblouku | 120 m | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ozubnice | Riggenbach | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Externí odkazy | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
multimediální obsah na Commons | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Průběh trati | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Legenda
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Trať stoupá po jihozápadním svahu z obce Vitznau u Lucernského jezera z výšky 435 m n.m. po svahu směrem do sedla Rigi Staffel. Při úbočním stoupání se cestujícím odkrývá pohled na Lucernské jezero, samotný Lucern a při dobré viditelnosti až k Alpám v kantonu Bern. Před sedlem mezi zastávkami Rigi Staffelhöhe a Rigi Staffel, u zastávky Rigi Kaltbad-First, míjí trať horní stanici visuté lanovky Weggis - Rigi Kaltbad (LWRK). V zastávce Rigi Staffel se k dráze připojuje trať ze severovýchodního svahu z Arth-Goldau. V Rigi Staffel jsou obě tratě od roku 1990 vzájemně propojeny. Toto propojení slouží servisním účelům. K vrcholu Rigi do výšky 1.752 m n.m. pokračují obě tratě po vlastní koleji.
Ve stanici Freibergen je instalována světově patentovaná flexibilní ozubnicová výhybka.[1].
Historie
Historický přehled[2][3] zachycuje sled událostí, které jsou ve vztahu k Vitznau-Rigi-Bahn.
Uvádění železnice do provozu se účastnil i Niklaus Riggenbach, autor a konstruktér použitého ozubnicového systému. 21. května 1870 (v den svých narozenin) vedl Riggenbach lokomotivu č. 1, nazvanou "Stadt Luzern" po 300 metrů dlouhém zkušebním úseku. O rok později, ve stejný den, vedl N. Riggenbach první vlak až pod vrchol do stanice Rigi Staffelhöhe na pomezí kantonů Lucern a Schwyz.
Společnost očekávala návštěvnost kolem 50.000 cestujících ročně, ale skutečnost byla 60.000. V roce 1874 dosáhla návštěvnost 100.000 cestujících. S otevřením železnice Arth-Rigi-Bahn v roce 1875 však návštěvnost poklesla a teprve v roce 1886 se opět dostala přes 100.000 cestujících. Nejvyššího počtu přepravených osob dosáhla železnice v roce 1971 u příležitosti stého výročí, kdy bylo přepraveno 578.070 cestujících.
rok událost 1863 Inženýr Niklaus Riggenbach si nechává patentovat svůj ozubnicový systém ve Francii 1869 9. června udělila kantonální rada Lucernu povolení ke stavbě 1869 V září byla zahájena stavba s náklady včetně vozového parku a provozních budov ve výši 1,25 miliónu CHF 1870 21. května provedena zkušební jízda na 300 m dlouhém úseku 1871 21. května byl otevřen úsek Vitznau-Rigi-Bahn (VRB) z Vitznau do Staffelhöhe jako první horská dráha v Evropě 1873 Otevření provozu VRB mezi Rigi Staffelhöhe a vrcholem Rigi 1874 Otevření VRB dvoukolejného úseku mezi Freibergen a Rigi Kaltbad, otevření úseku Rigi - Scheidegg (Kaltbad - Scheidegg) 1882 Změna konstrukce lokomotiv, parní kotle lokomotiv VRB jsou z vertikální polohy převedeny do horizontální 1906 Zahájení zimního provozu mezi Vitznau - Rigi Staffelhöhe 1931 Ukončení provozu v úseku Rigi Kaltbad - Rigi Scheidegg / Rigi-Scheidegg-Bahn 1937 Elektrifikace větvě Vitznau - vrchol Rigi 1968 Zahájení provozu kabinové lanovky Weggis - Rigi Kaltbad (LWRK) 1990 Propojení tratí ARB-VRB v Rigi Staffel 1991 Otevření nového depa a dílenské budovy v dolní stanici Vitznau 1992 Sloučení společnosti Vitznau-Rigi Bahn a Arth-Rigi-Bahn, vzniká jedna společnost Rigi Bahnen 1993 Do provozu na lanovce je uvedena nová panoramatická kabina (LWRK) 1999 Podání a přijetí světového patentu flexibilní výhybky ozubnicové dráhy na Rigi Bahn 2000 Zahájení provozu flexibilní výhybky ozubnicové dráhy označované RIGI-VTW 2000 ve stanici Freibergen 2000 125. výročí Arth-Rigi-Bahn 2006 100. výročí zimního provozu železnice a zimních sportů na vrcholu Rigi 2007 Otevření kulturního velkokapacitního stanu až pro 800 osob v Rigi Staffel
Technická data
parametr hodnota[4] primární napájení 15 kV 50 Hz trakční napájení 1,5 kV stejnosměrné výkon měníren Vitznau 1.500 kW / Romiti 1.500 kW / Staffelhöhe 1.000 kW rozchod 1.435 mm provozní délka 6.975 m délka dvojkolejného úseku 1.883 m ozubnicový systém Riggenbach nejvyšší sklon 250 ‰ průměrný sklon 190 ‰ nejmenší poloměr 120 m počet tunelů 1 délka tunelu 67 m počet mostů 7 délka mostů 97 m maximální rychlost parních lokomotiv: bez rozlišení směru jízdy 9 km/h maximální rychlost elelektrické trakce při jízdě vzhůru: podle stroje 18/23 km/h maximální rychlost elelektrické trakce při jízdě dolů: podle stroje 12/14 km/h doba jízdy 30 minut přepravní kapacita 850 osob/hod.
Vozový park
lokomotivy počet výkon[4] elektrické lokomotivy 1 331 kW elektrické vozy 4 331 kW elektrický vůz 1 824 kW elektrická jednotka 2 824 kW sněhová fréza 1 309 kW parní lokomotivy 2 368 kW vagóny poznámka[4] osobní 9 ostatní 13 vozy nákladní, služební, pluhy
- Dobový snímek parní lokomotivy (1834-1914)
- Lokomotiva č. 7 se stojatým kotlem (jeden z prvních strojů) zprovozněná ke 125. výročí dráhy
- Stejná lokomotiva z opačné strany
- Lokomotiva č. 7 při jízdě vzhůru
- Novější parní lokomotiva řady H 2/3 č. 16 s klasickým kotlem
Odkazy
Reference
- Popis flexibilní výhybky na prospektu účastníků projektu. www.wvrt.ch [online]. [cit. 2011-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-16.
- Mt. Rigi railways - from past to present. www.rigi.ch [online]. [cit. 2011-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-05.
- The Vitznau-Rigi railway[nedostupný zdroj]
- Technology cogwheel railway Vitznau - Rigi Kulm[nedostupný zdroj]
Literatura
- Florian Inäbnit: Rigi–Scheidegg-Bahn. Prellbock Druck & Verlag, Leissigen 1999, ISBN 3-907579-13-5
- Eisenbahnatlas Schweiz. Schweers + Wall, Aachen 2004, ISBN 3-89494-122-7.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vitznau-Rigi-Bahn na Wikimedia Commons
- Mt. Rigi railways
- The Vitznau-Rigi railway