Vilém Rittershain

Narodil se v rodině Viléma Rittera z Rittershainů, okresního inženýra v Chrudimi a jeho manželky Marie, rozené Radlové.[1] Jako student stavitelství na pražské technice (1907 – 1914) si zahrál několik malých filmových rolí u společnosti ASUM. Ve filmové výpravě dokázal připravit pro ostatní tvůrce prostředí, které předznamenávalo úspěch filmu zvláště u tvorby avantgardní (Gustav Machatý, filmy Voskovce a Wericha Pudr a benzín, Peníze nebo život, Vančurův film Před maturitou). Od 2. poloviny 30. let a za okupace pracoval jako stavební a bytový architekt, po r. 1945 jako umělecký poradce u filmu.

Model ateliéru Barrandov, 1932, autoři Urban, Ritteshain

Významným dílem, na němž Rittershain spolupracoval, byl němý film G. Machatého Kreutzerova sonáta (1926), v níž Machatý využil své zkušenosti ze stáže v USA. na celkovém velice sugestivním vyznění filmu měl Rittershain velký podíl nákladnými interiéry, jež zčásti postavil v ateliérech na Kavalírce v Košířích, pro větší scény využil studia ve Vídni. V té době pracoval jako architekt u filmu čtyři roky.

Na počátku 30. let se vrátil ke spolupráci s bývalým majitelem společnosti ASUM a nyní již renomovaným architektem Maxem Urbanem, aby společně vytvořili projekt Filmových ateliérů na Barrandově. Rittershain měl zkušenosti s výstavbou ateliérů na Kavalírce a mohl v sobě spojit obecné znalosti stavební architektury s aplikací na potřebu filmařů. Vypracovali spolu plán výstavby dvou ateliérových hal o rozměrech 32 x 20 m tak, aby v nich bylo možno vyrábět dva filmy současně, ale obě haly bylo možno spojit v případě potřeby pro jedno studio.