Vilém Jindřich Bezdružický z Kolovrat
Vilém Jindřich Bezdružický z Kolovrat, také z Kolowrat (5. listopadu 1589 Bystré – 11. července 1642)[1] byl český šlechtic z rodu Kolovratů. Svou kariéru ukončil jako podkomoří králové v Čechách. Zemřel jako poslední mužský příslušník větve Bezdružických.[2]
| Vilém Jindřich Bezdružický z Kolowrat | |
|---|---|
 Erb rodu | |
| Podkomoří králové v Čechách | |
| Ve funkci: 27. březen 1640 – 1642 | |
| Panovník | Ferdinand III. |
| Předchůdce | Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat |
| Nástupce | Jan Začal z Bíletína (správce) |
| Hejtman Chrudimského kraje | |
| Ve funkci: 1611 – 1612 | |
| Císařský rada | |
| Císařský komorník | |
| Narození | 5. listopadu 1589 Bystré .svg.png.webp){kind=small} Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 11. července 1642 (ve věku 52 let) |
| Místo pohřbení | Vídeň |
| Choť | Jana z Hochhausenu († 1620) |
| Rodiče | Jan Bezdružický z Kolovrat (1534–1604) Alžběta z Rožmitálu († po 1590) |
| Děti | Anna Alžběta(† 1642) |
| Příbuzní | děd: Ludvík Bezdružický z Kolovrat († před 1555) babička: Anna z Ilburka děd: Zdeněk Lev II. z Rožmitálu († 1580) babička: Eliška Estera z Doubravice praděd: Adam Lev z Rožmitálu († 1564) praděd: Václav Bezdružický z Kolovrat (1457–před 1539) |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ a kariéra
Narodil se jako syn Jana Bezdružického z Kolovrat (1534–1604), který byl v letech 1577–1585 prezidentem rady nad apelacemi, a jeho 3. manželky Alžběty z Rožmitálu († po 1590), jejíž pradědeček byl přední velmož své doby Zdeněk Lev z Rožmitálu (před 1470–1535).
Stal se císařským komorníkem, císařským radou, hejtmanem Chrudimského kraje (1611–1612).[1][3] Za svou účast ve stavovském povstání byl v roce 1623 souzen a potrestán,[4] avšak to nebránilo tomu, aby v letech 1640–1642 z titulu podkomořího králové v Čechách spravoval příjmy věnných měst.
Majetek
Vilém Jindřich zdědil panství Bystré na Poličsku, ke kterému patřil zámek Bystré, městečko a 13 vesnic.[5] V hospodaření se mu ovšem nedařilo.[4] Z Bystrého byly také spravovány Čankovice s tvrzí, které Vilému Jindřichovi v roce 1625 postoupila královská komora a které byly dva roky předtím zkonfiskovány Petrovi Přibkovi z Otaslavic.[6]
Rodina
Před rokem 1612 se oženil s Janou z Hochhausenu († 1620, pohřbena v Praze), dcerou Václava z Hochhausenu a jeho manželky Anny z Krásného Dvora. Narodila se jim jedna dcera Anna Alžběta († 8. leden 1642, pohřbena v Bystrém), která se zasnoubila s hrabětem Thurnem, avšak zemřela před sňatkem.[4][1]
Odkazy
Reference
- MAREK, Miroslav. Rodokmen Kolowratů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2020-01-03]. Dostupné online.
- Ottův slovník naučný. 14. Kartel - Kraj. Praha: J. Otto, 1899. Dostupné online. S. 603.
- MAREŠ, Petr. Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564–1616/1617 (rigorózní práce). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011. Dostupné online. S. 104 a 160.
- JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 57.
- ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (6): Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. S. 62.
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (6), s. 66
Literatura
- JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 57.