Viktor Paggio

Ve sněmovních volbách 28. a 29. května 2010 byl zvolen do Poslanecké sněmovny PČR za Jihočeský kraj, kde strana VV získala 10,66 % hlasů.[8]

V Poslanecké sněmovně ČR byl členem Výboru pro evropské záležitosti. Byl členem Výboru pro obranu, ale ten opustil a 9. února 2012 zaujal místo v Ústavně právním výboru. Od 9. listopadu 2012 byl do konce mandátu členem Organizačního výboru.[9]

17. dubna 2012 oznámila poslankyně VV Karolína Peake, že ze strany odchází a zakládá novou politickou platformu. Viktor Paggio byl mezi prvními, kteří se přidali na její stranu.[10] 3. listopadu téhož roku byl nominován na místopředsedu nové strany, jež mezitím dostala název LIDEM.[6] Tuto funkci opustil 3. ledna 2013. Nesouhlasil s tím, aby strana LIDEM měnila názor a přestože před Vánoci oznámila odchod z koalice[7], pokračovala v jednání s koaličními partnery. Členem i poslancem strany ale nadále zůstal.[11]

Poté, co se sněmovna hlasováním ze dne 20. srpna 2013 sama rozpustila (pro rozpuštění hlasoval i Paggio[12]), plánoval pracovat jako poradce italských firem, podnikajících v Česku.[2] Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 kandidoval, stejně jako jeho kolegyně z LIDEM Dagmar Navrátilová, za Stranu soukromníků České republiky, kde byl na posledním místě pražské kandidátky.[13]

Podle osobních stránek se zajímá mimo jiné o evropskou agendu a rozvojovou pomoc.

Na plénu sněmovny se vyjadřoval k problematice rozhodčího řízení a podílel se na novele zákona o rozhodčím řízení, které média komentovala jako posílení pozice občana ve spotřebitelských smlouvách.[14][15] Byl zastáncem veřejného seznamu rozhodců pro spotřebitelské spory vedeného Ministerstvem spravedlnosti, ze kterého budou rozhodci opakovaně porušující pravidla vyškrtáváni.[16] Ústavně-právní výbor PSP ČR na svém zasedání v říjnu 2010 přijal pozměňovací návrh Mgr. Jany Suché, který by do novely zákona tento seznam zavedl[17].

Zabýval se problematikou exekucí, do novely zákona o exekucích projednávané sněmovním Ústavně právním výborem prosadil možnost sloučení bagatelních pohledávek do 10 tisíc korun vedených u více exekutorů nebo prodloužení doby pro dobrovolnou úhradu exekuce výměnou za odpuštění poloviny nákladů exekutora z 15 na 30 dnů. Neúspěšně prosazoval i krajskou územní působnost exekutorů.[18][19][20]

Při projednávání vládního návrhu katastrálního zákona se na půdě Poslanecké sněmovny v květnu 2013[21] postavil proti pozměňovacímu návrhu, který ukládal občanům bez právního vzdělání povinnost nechat si při vkladovém řízení sepsat vkladovou listinu advokátem[22][23]. Návrh nebyl přijat.[1]

Byl zastáncem práva homosexuálním párů na adopce dětí a stav, kdy je právo neumožňuje, označil za protiústavní.[24] Spolu s dalšími poslanci si osvojil návrh občanského sdružení PROUD, který by homosexuálům umožnil osvojit si potomka svého registrovaného partnera.[25] V květnu 2014 za skupinu dvaceti poslanců, kteří návrh novely podali, převzal cenu bePROUD za počin roku[26].

V červnu 2013 předložil návrh zákona o toleranci poskytování sexuálních služeb, který podle důvodové zprávy klade důraz na „rozlišení dobrovolné a nedobrovolné prostituce a následnou redefinici kuplířství, pravomoc samospráv regulovat prostituci vlastní normotvorbou a řešit tak situaci ‚na míru‘ tomu kterému území, zdravotní ochranu prostitutů a prostitutek“[27]. Výkonná ředitelka nevládní organizace Rozkoš bez Rizika Lucie Šídová návrh komentovala „vnímáme ho jako ochranu žen, destigmatizaci žen a uzákonění tohoto povolání jako morálního“.[28]

Je členem platformy ŠumavaPro[29] a jedním z prvních signatářů Výzvy k záchraně Národního parku Šumavy, ke které se připojilo množství nevládních organizací včetně Zeleného kruhu, České společnosti ornitologické, Hnutí DUHA, Přátel Šumavy a dalších.[30] Po blokádě ekologických aktivistů v lokalitě Ptačího potoka v létě 2011 se postavil na jejich stranu a svém blogu vyzýval k respektování názorů odborníků zastoupených ve Stínové vědecké radě parku.[31] Je členem České společnosti ornitologické, v únoru 2012 se zúčastnil vyhlášení akce Pták roku, kterým se stal tetřev hlušec žijící na Šumavě. „Mám úctu k odborníkům a ochráncům prostředí, kteří do debaty o podobě zákona NP Šumava rozhodně patří. Národní park Šumava se musí stát místem, kde je na prvním místě ochrana přírody a kde se dobře žije i místním. Že to vůbec není v rozporu, vidíme za hranicemi v Národním parku Bavorský les.“[32][33] V únoru 2013 ostře kritizoval zákon o Národním parku Šumava z dílny Plzeňského kraje, o kterém mimo jiné prohlásil „Tento návrh považuji za špatný, legislativně naprosto nevyhovující. De facto by znamenal likvidaci národního parku, přesněji řečeno jeho přeměnu na lunapark“[34][35]

Byl jedním z předkladatelů tzv. „zákona o třetím odboji“, tedy zákona o účastnících protikomunistického odboje a odporu proti komunismu[36], v dubnu 2012 se účastnil prvního předávání osvědčení jeho příslušníkům[37]. Byl jedním z předkladatelů návrhu, který mezi významné české dny zařadil 16. leden jako Den památky Jana Palacha[38][39][40].

V květnu 2012 se jako člen Výboru pro evropské záležitosti na plénu sněmovny vyslovil proti přijetí evropské smlouvy o rozpočtových pravidlech (tzv. fiskálního kompaktu), naopak podpořil ratifikaci změny článku 136 Lisabonské smlouvy, která členům eurozóny dovoluje vytvořit Evropský stabilizační mechanismus.[41][42]

V září 2012 kritizoval chystaný návrh místopředsedkyně Evropské komise na zavedení tzv. ženských kvót.[43] 6. prosince 2012 byl při projednávání „Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních“[44] poslaneckou sněmovnou určen zpravodajem Výboru pro evropské záležitosti. Výbor přijal usnesení, že „je toho názoru, že případné stanovení právně závazných kvót představuje mimořádné a krajní řešení, které může být přijato pouze po důkladné diskuzi na půdě národních parlamentů, a ke kterému lze přistoupit pouze v případě, kdy všechna ostatní opatření založená na principu dobrovolnosti selhala.“[45] a vyzval vládu, aby s návrhem směrnice vyslovila na jednání Rady EU nesouhlas. Výbor také k návrhu směrnice přijal odůvodněné stanovisko a upozornil na rozpor s principem subsidiarity - vyjádřil tak názor, že by podobná opatření neměla nařizovat EU, ale měly by o nich rozhodovat členské státy.[46][47] Na 1. konferenci národního fóra o budoucnosti Evropské unie uvedl, že „že prosazovat národní zájmy je nejen legitimní, ale i prospěšné,“ a jako stěžejní priority ČR v rámci EU uvedl vůli prohloubit vnitřní trh a zlepšit národní infrastrukturu.[48]

V září 2012 jako člen podvýboru pro elektronické komunikace podal na Úřad na ochranu osobních údajů podnět, ve kterém žádal vyšetřit, zda se Google v minulosti v Česku dopustil šmírování wifi sítí během fotografování ulic pro službu StreetView[49][50]. Firma následně údaje smazala a informovala o tom i ÚOOÚ[51]. Ve Výboru pro obranu a bezpečnost se zabýval tematikou kybernetické bezpečnosti.[52][53] „Pravděpodobnost, že se Česká republika stane cílem kybernetického útoků, je stokrát vyšší, než že sem v nejbližších deseti letech vjedou cizí tanky. Proto musíme být připraveni.“[54] K tématu na půdě sněmovny proběhl seminář pod jeho záštitou[55] a dále se k němu vyjadřoval[56].