Boček mladší z Poděbrad
Boček mladší z Poděbrad byl šlechtic z významného rodu pánů z Kunštátu.
Boček mladší z Poděbrad | |
---|---|
Narození | 14. století |
Úmrtí | 1429/1430 |
Povolání | spisovatel |
Rodiče | Boček starší z Poděbrad |
Rod | Páni z Kunštátu a Poděbrad |
Příbuzní | Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad a Hynek Boček z Poděbrad (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jeho otec byl Boček starší z Poděbrad. První písemná zmínka o Bočkovi ml. je z roku 1395. V pramenech se uváděl v prvních letech dost často, a to zejména současně se svým otcem. Spolu se svým bratrem Viktorínem často vystupovali jako žalobci u soudů, přičemž hájili své majetkové zájmy na Moravě. Boček např. roku 1417 neúspěšně sváděl soudní spor o hrad Pyšolec, o rok později se pokusil získat panství Vranová Lhota. Soudil se i se svými vzdálenými příbuznými, např. s Heraltem Puškou či se Smilem z Kunštátu na Bludově. Při soudních procesech na Moravě se Boček uváděl s přídomkem "z Bouzova". Po vypuknutí husitských válek se Boček začíná z listin vytrácet. Uvádí se na prosincovém sněmu v Brně, kde byli moravští šlechtici pod nátlakem nuceni zříci se čtyř artikulů a slíbit poslušnost králi Zikmundovi. Situace se však zanedlouho obrátila a Boček stál na straně husitského tábora. V roce 1422 se účastnil husitského tažení na Moravu, při němž husité obléhali město Kroměříž. Poté, co v bitvě porazili vojsko olomouckého biskupa Jana Železného, byla Kroměříž obsazena. Poté o Bočkovi listiny mlčí až do roku 1427, kdy se uvádí jako pán na Třebové. Zemřel bez potomstva asi roku 1429 nebo 1430.
Literatura
- Miroslav Plaček, Peter Futák, Páni z Kunštátu - Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu, Nakladatelství Lidové noviny, 2006, ISBN 80-7106-683-4