Rým

Poslední doba ve verši je nepřízvučná.

Poslední doba ve verši je přízvučná.

U úplného rýmu (též nazývaného epiforický, identický, absolutní, homonymní) existuje zjednodušeně řečeno dokonalé souznění slov (krása – krása) nebo jejich konců (kořeny – mořeny, kolej – olej).

(Hana, Noemi, Damián, náhodná tvorba cestou do školy: září 2018)

Úplný rým se dále dělí na bohatý a postačující.

Pro přesnější definici je nejprve nutno zavést pojem relativní začátek slova, což jsou všechny souhlásky před první samohláskou (např. slovo tradice – relativní začátek „tr“). Pokud slovo začíná samohláskou, relativní začátek nemá.

Bohatý rým je pak takový, ve kterém se rým tvořící slova vyjma svého relativního začátku shodují

• v počtu slabik,
• ve všech hláskách („i“ a „y“ se pro tento účel považují za shodná) a
• v délce samohlásek.

Postačující rým (též nazývaný chudý nebo dostačující) je úplný rým, který není bohatým rýmem. Dále se dělí na dobrý, obsažený, obstojný a dostatečný.

Dobrý rým je úplný rým, který splňuje pravidla bohatého rýmu s výjimkou délky samohlásek, např. bazén – vsazen.

Obsažený rým je úplný rým, který splňuje pravidla bohatého rýmu s výjimkou počtu slabik, z čehož vyplývá, že jedno slovo musí být celé obsaženo na konci druhého slova, např. seno – neseno, jeden – den.

Obstojný rým je úplný rým, který splňuje pravidla bohatého rýmu s výjimkou shody všech hlásek, např. palice – tradice, bukvice – udice.

Dostatečný rým je úplný rým, který splňuje pouze jedno ze tří pravidel bohatého rýmu (jinými slovy porušuje libovolná dvě pravidla bohatého rýmu).

Příklady:

• Splněno pouze pravidlo počtu slabik, liší se některé hlásky a délka některých samohlásek – mohli bychom také říci, že jde o dobrý rým s porušeným pravidlem shody hlásek nebo obstojný rým s porušeným pravidlem délky samohlásek. Např. móres – dones.
• Splněno pouze pravidlo shody všech hlásek, liší se počet slabik a délka některých samohlásek – mohli bychom také říci, že jde o obsažený rým s porušeným pravidlem délky samohlásek nebo dobrý rým s porušeným pravidlem počtu slabik. Např. motá – dřímota.
• Splněno pouze pravidlo shodné délky samohlásek, liší se počet slabik a některé hlásky – mohli bychom také říci, že jde o obstojný rým s porušeným pravidlem počtu slabik nebo obsažený rým s porušeným pravidlem shody hlásek. Např. pila – kosila, býlí – posílí.

Překlenutý rým je rým, v němž jedno z rýmovaných slov má na konci jednu nebo několik souhlásek navíc. Dále se dělí na překlenutý bohatý a překlenutý postačující

Překlenutý bohatý rým splňuje, až na koncové souhlásky navíc, pravidla bohatého rýmu, např. trouba – hloubat, pole – bolest.

Překlenutý postačující rým je překlenutý rým, který není překlenutým bohatým rýmem, tj. porušuje některá pravidla bohatého rýmu.

Obdobně jako postačující rým je možno ho dělit na dobrý, obsažený, obstojný a dostatečný.

Příklady:

• překlenutý dobrý rým: kosti – postím.
• překlenutý obsažený rým: bouře – pobouřen.
• překlenutý obstojný rým: houba – broukat.
• překlenutý dostatečný rým: dřímota – jinotaj, hodnot – záhodno, vytím – zasytí.

U grafického rýmu (též nazývaného optický či vizuální) se rýmuje jen písemná podoba verše, slova se však obvykle vyslovují rozdílným způsobem. Tento rým se v češtině příliš nevyskytuje, v jiných jazycích (např. v angličtině) je poměrně hojný.

(Isaac Watts)

U lámaného rýmu je zvuková shoda slabik vytvořena rozdělením slov na konci jednoho verše a převedením druhé slovní části na začátek verše následujícího.

(Raymond Queneau, přeložili Bohumila Grögerová a Josef Hiršal)

Asonance, též zvaná polorým, spočívá pouze v samohláskové shodě závěrečných slov verše, bez ohledu na souhlásky.

V obkročném rýmu se rýmuje první verš se čtvrtým a druhý se třetím (schéma abba).

(Stéphane Mallarmé, přeložil Vítězslav Nezval)

Obdoba střídavého rýmu, schématem je abc abc.

(Josef Hora: Zapomenutí)

V přerývaném rýmu se shodují pouze sudé verše, liché se nerýmují, schématem je abcb (případně též abca).

(Karel Jaromír Erben: Vodník)

Jako sdružený rým se označuje shoda slabik na konci dvou sousedních veršů, odpovídajícím schématem je aabbcc.

(Josef Václav Sládek: Velké, širé, rodné lány)

Střídavý rým používá shodu slabik na konci prvního a třetího a druhého a čtvrtého verše, takže mu odpovídá schéma abab.

(Charles Baudelaire, překlad Svatopluk Kadlec)

Tirádový rým vytrvale opakuje stejnou shodu slabik, schématem je aaaa.

(Karel Havlíček Borovský: 19. března 1845)