Via Claudia Augusta

Via Claudia Augusta je jednak starověká římská silnice, jednak zhruba v její trase vedená moderní dálková cyklotrasa. Vede zhruba v severojižním směru z Itálie z údolí Pádu přes Alpy k Dunaji.

Replika římského milníku u bavorského Unterdießenu
Výřez nejpravděpodobnější trasy Via Claudia Augusta v severní Itálii

Trasa stále existuje a od 90. let 20. století, kdy se zvýšil zájem o dálkovou pěší turistiku a cykloturistiku, se německé a rakouské úseky Via Claudia Augusty staly populární mezi turisty s tím, že moderní signage (viz ilustrace) identifikují revitalizovanou trasu. Od roku 2007 Sito archeologico del Giontech v Mezzocoroně (Itálie) slouží jako Mezinárodní výzkumné centrum Via Claudia Augusta s podporou Nadace Piana Rotaliana a vládou město Mezzocorona.[1][2]

Historická silnice

O stavbě silnice přes Alpy do tehdejší římské provincie Raetie (nyní jižní Německo) rozhodl v roce 15 př. n. l. římský generál Drusus, adoptivní syn císaře Augusta. Cílem bylo posílit římskou nadvládu v Raetii i v Noricu přebudováním pěší stezky na cestu pro dvoustopá vozidla. Projekt byl dokončen až po šedesáti letech v letech 46-47 Drusovým synem, císařem Claudiem.

Silnice začínala u Jaderského moře v údolí Pádu, vedla přes Trident a pak podle Adiže k Drusovu mostu (latinsky Pons Drusi), z kterého se později stalo Bolzano. Potom pokračovala k Maia (blízko Merana) a hlavní hřeben Alp překonávala Reschenským průsmykem. Potom vedla chvíli podle Innu a pak přešla do povodí Lechu. Minula Augšpurk a končila blízko Donauwörthu, kde se připojovala na důležitou římskou východozápadní komunikaci vedoucí po jižním břehu Dunaje.

Do dnešní doby se dochovaly dva milníky, jeden v Partschinsu u Merana v Jižním Tyrolsku, jeden v Cesiomaggiore blízko Belluna. Na obou je uveden Augusta Vindelicorum, tedy dnešní Augšpurk. Dále je z nich patrné, že v jižní části byla cesta rozdělena na dvě větve, které se setkávaly v Tridentu. Jedna začínala v údolí Pádu v Ostiglii, zatímco druhá pravděpodobně začínal v Altinu blízko Benátské laguny.

Význam silnice poklesl v 2. století, kdy byl pro vozy zprovozněn i Brennerský průsmyk.

Města a místa podél cesty

Cyklotrasa
Značka na moderní cyklotrase

Moderní cyklotrasa pojmenovaná podle římské silnice zhruba kopíruje historickou trasu a patří k nejpopulárnějším cyklistickým trasám překonávajícím Alpy v severojižním směru. I ona začíná v bavorském Donauwörthu na Dunaji, vede Německem, přes Rakousko, kousek Švýcarska, zpět do Rakouska a Reschenským průsmykem do Itálie. V Tridentu se dělí na dvě větve. Jedna, historicky správná, vede do Ostiglie a populárnější druhá vede do Benátek. Má délku zhruba 700 kilometrů.[3] Ve směru od severu k jihu je možné nechat se v největších stoupáních v Reschenském průsmyku a ve Fernském průsmyku vyvézt autobusem.

Donauwörth - Augsburg - Landsberg - Schongau - Füssen (Německo) - Pflach - Lermoos - Fernský průsmyk - Imst - Starkenbach - Zams - Landeck - Fließ - Prutz - Tösens - Pfunds - Finstermünz - Nauders - Reschenský průsmyk - St. Valentin (Rakousko) - Merano - Bolzano - Trento - Verona - Ostiglia
alternativně Trento - Feltre - Altinum - Benátky (Itálie).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Via Claudia Augusta na anglické Wikipedii.

  1. Melchiori, Leone (2008), Studi di archeologia romana nella Piana Rotaliana, InMezzo, p.8
  2. Fellin, Umberto (2008), 2000 anni di storia, Alto Adige, p.28
  3. Via Claudia Augusta - die alte Römerstraße, Bayern, Tirol, Südtirol, Italien: Introduction [online]. VIA CLAUDIA INFO [cit. 2016-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-01. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.