Imsterberg

Obec Imsterberg se skládá z několika osad, které se rozprostírají na svazích masivu Venet v nadmořské výšce 844 m (724–1074 m), naproti Imstu, jižně od řeky Inn. Jeho rozloha je 10,8602 km².[3]

• Arzl im Pitztal
• Imst
• Mils bei Imst
• Schönwies
• Wenns

První písemná zmínka pochází z roku 1382. Další zmínka o Imsterbergu pochází z roku 1313. V té době byli majiteli půdy Starkenbergové, kteří sem posílali nájemce, aby půdu vyčistili. V roce 1427 jsou obce Imsterberg a Imsterau uváděny jako soudní místa Imstu. V roce 1629 byla obec v rámci placení daní rozdělena mezi Au a Berg. V roce 1811 byla založena politická obec Imsterberg a byla pod bavorskou okupací.[4]

Až do povýšení farnosti v roce 1891 byl Imsterberg součástí mateřské farnosti Imst.

V období druhé světové války americké tanky zaútočily na německé pozice v obci. Při útoku byly téměř všechny domy zničeny. Po válce v rámci obnovy byly přestavěny.[5]

V Imserbergu jsou památkově chráněny:

• farní kostel Panny Marie sedmibolestné ze 14. století přestavěna v roce 1791 s věží z roku 1828 a s hřbitovem[6]
• dvoupodlažní fara s valbovou střechou z 18. století[6]
• kaple ze 17. století
• výklenková kaplička s barokním krucifixem z 18. století

Chráněné kaple jsou osadě:

• Höffle
• Vorderspadegg
• Hinterspadegg

V Imsterau je kaple 14 pomocníků v nouzi

Mimo zemědělství a soukromých palíren má velký hospodářský význam v tyrolská vodní elektrárna v Imstu, která byla postavena v letech 1953–1956. K elektrárně vede 12 km dlouhý tlakový tunel, který odbočuje z Innu v Prutz, s výškovým rozdílem 145 m.

Obec je napojena na arlberskou železniční síť se zastávkou Imsterberg v obci Imsterau. Zastávka byla v roce 2019 rozsáhle modernizována a nyní je bezbariérová. V průběhu přestavby byly automatizovány také závorové systémy v obci na železniční trati. Tím končí éra závorářů v obci (posledních na Westbahn mezi Vídní a Bregenzem).[7]