Tarrenz

Tarrenz je obec v Rakousku (okres Imst, spolková země Tyrolsko). Její jméno je odvozeno od torrente (it.), neboli prudce tekoucí říčka, bystřina. Žije zde 2763 obyvatel (1. 1. 2019).

Tarrenz

znak
Poloha
Souřadnice47°15′50″ s. š., 10°45′45″ v. d.
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátRakousko Rakousko
Spolková zeměTyrolsko
OkresImst
Tarrenz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha74,59 km²
Počet obyvatel2 726 (1. 1. 2017)
Hustota zalidnění37 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.tarrenz.at
E-mailgemeinde@tarrenz.tirol.gv.at
Telefonní předvolba+43 5412
PSČ6464
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Tarrenz leží v údolí Gurgltal při ústí říčky Salvesenbach. Ta vytvořila těsně před obcí divokou rokli (Salvesenklamm), která je oblíbeným turistickým cílem. Jádrem obce prochází silnice B179 (Fernpaẞstraẞe), jež vede z Imstu přes průsmyk Fern na Lermoos.[1] K obci patří ještě řada usedlostí a dvorů rozesetých po údolí a okolních stráních. Ze severu a západu ji svírají Lechtalské Alpy. Na jihovýchodě se tyčí štít Tschirgant (2370 m n. m.). Nedaleko se nachází přírodní rezervace Antelsberg.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1265, od 14. století je v pramenech vedena jako samostatná hospodářská jednotka. Později patřila správou pod obec Imst, v roce 1811 se osamostatnila.

Starkenbergové

Rozvoj obce je úzce spjat s rytířským rodem Starkenbergů, kteří do Tyrolska přišli společně se Štaufy na konci 11. století. Na blízkém kopci si postavili hrad Starkenberg, poprvé je zmíněn roku 1217.[2] V průběhu let 1422–1426 se rod dostal do sporu s knížetem Fridrichem IV. Habsburským, hrad byl dobyt a vypleněn. Od té doby je v ruinách. Krátce nato rod vymírá.

Kromě starého hradu, který byl přejmenován na Altstarkenberg, si Starkenbergové postavili v letech 1310 až 1329 ještě jeden hrad – Neustarkenberg. Měl chránit starou římskou cestu (Via Claudia Augusta), která tudy překračovala Alpy, a dnes po jejích stopách vede dálková cyklistická trasa. Kolem nového hradu se pak rozrůstala pozdější obec. V 15. století byl hrad rozšířen. V roce 1809 se nacházel v majetku rodiny Strele z Imstu, která jej přestavěla na zámek. V roce 1816 byl na zámku uveden do provozu pivovar. V současné době je vedle budovy pivovaru umístěno informační centrum Auf Starkenberg.

Historie těžby

V celém údoli Gurgltal, které sahá od průsmyku Fern až k Imstu, i v jeho bočních údolích probíhala od pozdního středověku až do raného novověku těžba olověné rudy. Přinesla oblasti skromnou prosperitu, ovšem ta trvala jen do té doby, dokud místní železárny odebíraly zde vytěženou surovinu. V 16. a 17. století byla lokální těžba rudy vytlačena dovozem a těžební činnost byla utlumena. Poslední, naprosto okrajová těžba byla zastavena po druhé světové válce.[3][4]

V obci je hornický skanzen Knappenwelt Gurgltal, který byl otevřen v roce 2008.

Odkazy

Reference

  1. Lechtaler Alpen, Hornbachkette : Wander-, Rad- und Skitourenkarte ; Kompass Lexikon.. Rum/Innsbruck: [s.n.] Dostupné online. ISBN 3-85491-025-8, ISBN 978-3-85491-025-1. OCLC 315359786
  2. Wehrbauten in Tirol. www.wehrbauten.at [online]. [cit. 2020-02-01]. Dostupné online.
  3. Knappenwelt Tarrenz – Die Knappenwelt – Die Heilerin vom Gurgltal [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
  4. GSTREIN, Peter. Der historische Bergbau in der Region Gurgltal in Tirol ... sowie ein Besuch in der Knappenwelt bei Tarrenz. Hall in Tirol: Berenkamp, 2011. 111 s. Dostupné online. ISBN 978-3-85093-277-6, ISBN 3-85093-277-X. OCLC 794941621

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.