Václav F. Kumpošt

Václav F. Kumpošt (28. září 1843 Žamberk[1]26. února 1874 Praha[2]) byl zakladatelem časopisu Vesmír[3].

Václav Kumpošt
Václav F. Kumpošt
Narození28. září 1843
Žamberk, Rakouské císařství
Úmrtí26. února 1874 (ve věku 30 let)
Praha, Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtítuberkulóza
Alma materUniverzita Karlova
Povolánínovinář, redaktor a přírodovědec
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v Žamberku, v rodině baráčníka Jana Kumpošta a jeho manželky Terezie, rozené Steinerové.[1] V deseti letech zcela osiřel a dětství proto prožil v rodině žamberského hodináře Alberta. Vyrůstal zde spolu se svým nevlastním bratrem, Eduardem Albertem, který se později stal slavným chirurgem[4], jakož i dalšími nevlastními sourozenci (František Albert, Tereza Svatová a Kateřina Thomová).[5]

Studoval v Praze medicínu[6] a v roce 1871 založil časopis Vesmír.
Zemřel na tuberkulózu dne 26. února 1874 ve všeobecné nemocnici v Praze.

Kumpoštovo poselství

První číslo časopisu Vesmír bylo na titulní stránce uvedeno tímto provoláním:

Našim příznivcům a přátelům!
Ne výbojem zbraní stali se Angličané národem mocným, národem slavným a bohatým, nýbrž neunavným pěstováním věd na poli přírodnickém.
Humphry Davy
„V starých věkách převládalo přírodoznalství, v posledních časech středověku vyrůstaly z něho vždy více a více vědy přírodní a za našich dob počínají tyto převládati a hýbati mocně národy i přírodou;" pravil náš Purkyně, který i ve svém vysokém stáří ještě nezdráhal se býti apoštolem vznešené vědy přírodní lidu obecnému. A veliký mistr i učitel náš odkázal nám tyto vědy v dědictví co věčně nevyčerpatelný zdroj vzdělanosti a blahobytu. Z něho vyšinou se vlny mohutné a vynesou opět jmeno i slávu českou v popředí národů osvícených; ze zdroje toho proudem překypujícím rozlévati se bude po luzích domácích zdar a hmotné bohatství. —— „Na úspěchu a pokroku věd přírodních zakládá se všeliký čilý život i vlnění pospolitého obcování a blaze národu, v jehož lůně tyto vědy horlivých mají pěstovatelů!" „Avšak čím většího významu a důležitějšího vlivu na vzdělanost nynější přírodozpyt má, čím větší a důstojnější je zástup učňů a mistrů, kteří neunavnou silou starou temnou říši výjevů nové světlé říši pravdy podrobují, tím důležitější nastává i pro nás úloha, abychom každému, kdo po tom touží, podali pomoci a prostředků, jimiž by v té velikolepé práci účastniti aneb alespoň skvělých výsledků její zmocniti se mohl." Pěstování věd přírodních v rozměrech nejširších je životní otázkou naší! K rozřešení její zdárnému působiti bude pak povždy účelem listu našeho. Nevylučujem z programu svého žádný odbor vědy přírodní, byť laikovi sebe obtížnějším a nepřístupnějším býti se zdál; přední snahou naší bude podávati pokud možno nejširší rozhled do nejnovějších pokroků přísných věd spůsobem populárním, každému pochopitelným, zajímavým a poučným. I hojné zprávy průmyslové a řemeslnické budeme pěstovati, neboť řemesla a všeliké živnosti v popředí založeny jsou na vědách přírodních, na rozvoji a pokroku jejich. Posléze pilné zření míti budeme ku všem českým spolkům a klubům přírodozpytců, zeměpisců, zástupců věd technických a j., jichž zájmy týkající se zejména šíření a zvelebování věd přírodních zárověň splývají s účelem listu našeho. (…) Kojíme se pevnou nadějí, že přátelé a příznivci věd přírodních hojným odbíráním přispějí k zdárnému rozkvětu listu, jenž druhu svého doposud jediným je v literatuře české.
Vydavatelstvo. (Vesmír 1, 1, 1871/1)

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.