Johann Josef Leitenberger

V roce 1764 převzal Leitenberger barvířskou dílnu svého tchána Reinländera ve Verneřicích,

V roce 1770 zde zřídil vlastní dílnu na potiskování bavlněných tkanin (kartounku s 5 tiskařskými stoly, ve které zavedl nové metody výroby vícebarevného tisku s dosud neznámými přírodními barvivy), tkalcovnu a barvírnu tkanin.

Budova ve Verneřicích, ve které byla asi v letech 1774-1820 Leitenbergerova kartounka

Ve zrušeném jezuitském klášteře v Úštěku zřídil (asi v polovině 70. let) nové bělidlo a další barevnu.

V roce 1786 koupil bývalý jezuitský dvůr v Nových Zákupech, který přestavěl na manufakturu s počátečním provozem 24 tiskařských stolů. O 3 roky později v ní zaměstnával 400 dělníků s výrobní kapacitou 50 stolů a na zakázku pro něj pracovalo až 5000 domáckých přadlen a tkalců.[6]

Ruiny rodinného sídla v Nových Zákupech (stav v roce 2009)

V roce 1792 Fabriksprivilegium (úřední povolení k podnikání)

V roce 1793 koupil pro svého syna Franze kartounku v Josefově Dole u Kosmonos.[2] Vedením podniku v Zákupech pověřil své syny Ignaze a Franze s firemním názvem Josef Leitenberger und Söhne.[4]

Až do posledních let 18. století se na evropském kontinentě naprostá většina příze vyráběla po domácku na kolovratech (zatímco v Anglii už bylo v provozu několik desítek dopřádacích strojů, které dodávaly levnější kvalitní přízi).

Leitenberger měl začátkem 70. let zřídit v pražském Týnském dvoře manufakturu pro výrobu vlastní příze, ve které bylo zaměstnáno asi 500 lidí s (ruční?) výrobou příze v jemnostech 7 až 20 tex.[7] (Existence objektu nebyla v dostupných publikacích potvrzena, údaje o vlastnictví dílny jsou nejasné a údaje o jemnosti příze neodpovídají tehdy dosažitelným technickým možnostem[8]). Faktoři zásobovali Leitenbergerovy tkalcovny přízí z dalších asi 10 míst v Čechách (Velvary, Chomutov aj).[7]

Protože monopolní anglická výroba strojů byla chráněna přísným zákazem vývozu, pokoušeli se podnikatelé na kontinentě různým způsobem tento zákaz obejít a opatřit si alespoň jeden exemplář dopřádacího stroje. O aktivitách Leitenbergera v tomto směru jsou z historické literatury známé dvě verze:

- Podle jedné se Leitenbergerovi v roce 1796 podařilo získat pašované doklady na konstrukci zařízení (pravděpodobně spinning mule), které sestávalo téměř kompletně z dřevěných dílů. Tyto nechal zhotovit ve své truhlářské dílně (založené v roce 1792, specializované na stavbu zařízení pro textilní výrobu) a v roce 1797 už byl ve Verneřicích zahájen provoz první mechanické přádelny ve střední Evropě.[1]

- Podle jiné verze postavil první stroj v roce 1796 ve Verneřicích dánský technik Rige, který měl několikaletou zkušenost s montáží textilních strojů v Anglii. O rok později už stála ve Verneřicích dvouposchoďová budova přádelny a v roce 1799 byly nové stroje v provozu také v Leitenbergerových továrnách v Kosmonosech a v Nových Zákupech.[7]

• Textilní průmysl v Česku
• Leitenbergerové
• Ferdinand Leitenberger
• Friedrich von Leitenberger (1837-1899)
• Kartounka
• Potiskování textilií
• Přádelna

• Přádelna ve Verneřicích
• Článek na euro.cz
• Profil osobnosti