Velké Brno

K předchozímu skokovému rozšíření města Brna došlo již v roce 1850, kdy k němu bylo přičleněno 29 dříve samostatných předměstí, byť se v některých případech jednalo jen o jednotlivé ulice, např. dnešní Bratislavská, Cejl, Dornych či Křenová.[3]

Určitou představu, jak by mohlo vypadat budoucí Velké Brno, přinesl už zákon z roku 1894, kterým se pro Brno, Olomouc, Jihlavu a Znojmo a některé jejich předměstské obce stanovil zvláštní stavební řád, odlišný od stavebního řádu platného ve zbytku Moravy.[5] Na základě jeho čl. II pak bylo vydáno zvláštní místodržitelské nařízení, které do jeho působnosti zahrnulo nejen zemské hlavní město Brno, ale i celé obce Husovice, Královo Pole, Komárov, Židenice, Juliánov a Kamenný Mlýn, a části katastrů obcí Bohunice, Černovice, Horní Heršpice, Žabovřesky a Jundrov.[6]

Po vzniku Československa byl v Brně ustaven 24členný Poradní sbor, v němž dvě třetiny tvořili zástupci českého a třetinu zástupci německého obyvatelstva.[2] V jeho čele usedl Petr rytíř Kerndlmayer z Ehrenfeldu, který nebyl Čech.[7] Národnostně rozrůzněné byly okolní obce, např. českou většinou disponovalo Královo Pole, Židenice, Řečkovice, Husovice či Žabovřesky, německy mluvící obyvatelstvo převažovalo v Dolních a Horních Heršpicích, Přízřenicích, Černovicích či v Komárově.[2] Vyjednávání proto nebylo jednoduché a národnostní otázka v něm hrála významnou roli.[7]

Zákon č. 213/1919 Sb. přijalo Národní shromáždění 16. dubna 1919. Ještě 3. dubna mu předcházelo rozhodnutí o tom, že Brno bude mít 90 zastupitelů.[8] Samotný termín Velké Brno však vešel v platnost až o rok později, a to zákonem ze dne 14. dubna 1920 č. 278/1920 Sb., o složení a působnosti místních výborů ve Velkém Brně.[9][10]

Velké Brno (tmavě šedě a červeně) a dnešní Brno (tmavě šedě a světle šedě). Červené oblasti dnes již nejsou součástí Brna

K městu, jež vzniklo v roce 1850 připojením předměstských obcí k historickému jádru, byly v roce 1919 připojeny tyto obce:[11][4]

• Bohunice (tehdy psány Bohonice)
• Černovice
• Dolní Heršpice
• Horní Heršpice
• město Husovice
• Juliánov
• Jundrov
• Kamenný Mlýn
• Kohoutovice
• Komárov (včetně osady Malá Mariacela a Petrohradská ulice)
• Komín
• město Královo Pole (včetně osady Ugartov)
• Lískovec
• Maloměřice
• Medlánky
• Obřany
• Přízřenice
• Řečkovice
• Slatina (včetně osady Slatinka)
• Tuřany
• Vejvanovice (nyní Brněnské Ivanovice)
• Žabovřesky (včetně osady Vinohrádky)
• Židenice

Samostatnými městy byly v době připojení Husovice a Královo Pole. Židenice byly v té době se 14 tisíci obyvatel největší moravskou vesnicí, žádost o statut města podaly již v roce 1914, ta však kvůli první světové válce nebyla vyřízena.[3]

Tímto rozšířením se Brno značně územně i populačně zvětšilo. V roce 1910 žilo na území o velikosti 1 732 ha[12] celkem 125 737 obyvatel,[13] roku 1930 mělo Velké Brno rozlohu 12 376 ha a 264 925 obyvatel (z toho 200 213 obyvatel národnosti „československé“, 52 165 německé a 12 547 národností jiných).[14]

Vytvoření Velkého Brna mělo významný vliv na rozvoj dopravní infrastruktury, ale též jednotné kanalizační, vodovodní a elektrické sítě. Začaly vznikat zárodky brněnských sídlišť. Rozšíření městského ruchu přineslo předměstím i nevýhody, např. vznik velkých továren (Zbrojovka v Židenicích).[2]

U příležitosti 90. výročí vzniku Velkého Brna se v období od 15. září do 31. října 2009 uskutečnila výstava „Velké Brno“ v Křížové chodbě Nové radnice. Organizátorem výstavy bylo Muzeum města Brna ve spolupráci s Moravským zemským archivem.[15]

Ke 100. výročí v roce 2019 byla ohlášena řada akcí: Muzeum města Brna znovu připravilo od 11. července do 11. srpna 2019 výstavu v Křížové chodbě Nové radnice. Pro časostroj na náměstí Svobody byla od 23. dubna 2019 přichystána výroční limitovaná edice kuliček. Zorganizována byla fotosoutěž s hashtagem #velkebrno. 32. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Expozice nové hudby pojal Velké Brno za své téma. Vytvořena byla webová aplikace zachycující podobu města před a po rozšíření.[16]