Velenje

Město v noci.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1264. V 16. století zde byla z iniciativy místní protestantské obce založena první škola. Roku 1801 tehdejší obec poničil požár.[1]

Až do závěru 19. století bylo Velenje jen obyčejnou slovinskou vsí, změnu přinesl objev ložisek hnědého uhlí a začátek těžby. Ještě roku 1887 zde žilo 364 obyvatel. V roce 1891 získalo Velenje železniční spojení s nedalekým městem Celje. Dařilo se zde i papírenskému průmyslu a byla zde postavena i pila. Roku 1901 zachvátil Velenje opět požár, vypukl v místní briketárně, nebyl však tolik ničivý, jako o sto let dříve.

Po druhé světové válce bylo moderní město budováno postupně od 60. let v okolí nedalekého dolu na hnědé uhlí.[2] Ten byl ve své době největší na území SR Slovinsko.

Obec, která měla po skončení konfliktu okolo 600 domů, se tak rozšířila na více než šest tisíc obyvatel. Oproti původní obci (dnes známé jako Staro Velenje) vzniklo nové sídliště přímo v údolí říčky Paky. Nová zástavba vyrostla do jisté míry jako organizované a plánované město. Na jeho projektu se podílel slovinský urbanista Janez Trenz. Dimenzován byl na 30 000 obyvatel.[3] Rozhodnuto bylo následně o vybudování dalších továren a zprůmyslnění regionu. Od roku 1959 má Velenje statut města. V témže roce zde bylo otevřeno i centrální náměstí, které zahrnovalo nejvyšší sochu Josipa Broze na světě, jejími autory byli Antun Augustinčič a Vladimir Herljević. O rok později se otevřelo také nové kulturní centrum.

Po smrti jugoslávského prezidenta Josipa Tita bylo město přejmenováno na Titovo Velenje. Roku 1991 se vrátilo po vyhlášení slovinské nezávislosti ke svému původnímu jménu.

V roce 1982 město navštívil Leonid Brežněv.

Po ukončení těžby uhlí byla poškozená krajina rekultivována a doly zatopeny a upraveny jako jezera.

Obyvatelstvo je především slovinské národnosti, zastoupeny jsou i národnosti bývalých republik Jugoslávie. Jejich podíl je zde o něco větší, vzhledem k tomu, že řada lidí se sem přistěhovala za prací z celé tehdejší země. Dnes zde žije okolo 26 tisíc lidí.

Ve Velenji je hlavní sídlo společnosti Gorenje, proslavené hlavně výrobou kuchyňské techniky. Její areál zabírá podstatnou část města. Město má tradici delší než 100 let v těžbě hnědého uhlí. V nedaleké vesnici Šostanj se nachází tepelná elektrárna.

V souvislosti s výstavbou nového města bylo postaveno i kulturní centrum. Jeho budova je zdobena reliéfem od slovinského sochaře Stojana Batiče.

Ve Starém Velenji se nachází kostel sv. Marie.

V okolí města se nachází několik hradů (Šalek, Turn, Ekeštajn, Švarcenštajn). V současné době jsou povrchové doly v okolí Velenje již vytěžené a rekultivované jako jezera s řadou pláží a dalších sportovních areálů.