Liturgický jazyk

Liturgickým jazykem se nazývá jazyk, v němž jsou nebo byly konány náboženské obřady. Tento jazyk se může též zcela odlišovat od jazyka používaného v běžném životě či v nekultické náboženské praxi. Tak například po staletí liturgickým jazykem římskokatolické církve je latina, podle platného kanonického práva z roku 1983, byť v kázání a mimoliturgické modlitbě převažuje užívání národních jazyků. V dnešní době již je povoleno při liturgii používati národních jazyků. Větší část římskokatolické církve používá dnes národních jazyků,i když neustále přibývá počet věřících, jenž se vrací k latině.

Typickými příklady liturgických jazyků jsou v křesťanství latina a řečtina, v islámu koránská arabština, v buddhismu sanskrt a páli.