Vaira Vīķe-Freiberga

Vaira Vīķe-Freiberga (* 1. prosince 1937 Riga) je bývalá lotyšská prezidentka. Byla celkově 6. osobou v úřadu prezidenta Lotyšska a první ženou vykonávající tuto funkci (stala se i první prezidentkou ve všech postkomunistických zemích). Prezidentkou byla dvě funkční období - poprvé byla zvolena v roce 1999 a znovuzvolena v roce 2003. Jejím nástupcem v úřadu se stal Valdis Zatlers, který byl zvolen 31. května 2007.

Vaira Vīķe-Freiberga
6. prezidentka Lotyšska
Ve funkci:
8. července 1999 – 7. července 2007
PředchůdceGuntis Ulmanis
NástupceValdis Zatlers
Stranická příslušnost
Členstvínezávislá
Narození1. prosince 1937
Riga
ChoťImants Freibergs
Alma materVictoriina universita
McGillova univerzita
Torontská univerzita
Profesepolitička, psycholožka a vysokoškolská učitelka
OceněníCena Marcela Vincenta (1992)
Velká medaile Lotyšské akademie věd (1997)
velkokříž Řádu tří hvězd (1999)
velkokříž Řádu svatého Olafa (2000)
velkokříž Řádu čestné legie (2001)
… více na Wikidatech
Podpis
Webová stránkavvf.lv
CommonsVaira Vīķe-Freiberga
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Vaira Vīķe-Freiberga emigrovala s rodiči po druhé světové válce. Vyrůstala v uprchlických táborech v Německu, studovala v Maroku a Kanadě. Od roku 1965 byla profesorkou psychologie na univerzitě v Montrealu. Počátkem 80. let 20. století nejdříve pracovala ve Vědecké výzkumné skupině pro NATO v Kanadě, potom byla zástupkyní šéfa Kanadské vědecké rady. Od roku 1998 opět žije v Lotyšsku. V roce 1999 byla zvolena prezidentkou až po náročném sedmikolovém volebním klání v lotyšském parlamentu, v němž porazila i kandidáta tehdejší vládní strany Lotyšská cesta, Valdise Birkavse.

Je vdaná, má dvě děti. Hovoří plynně anglicky, francouzsky, německy a španělsky.

Českou republiku navštívila jako prezidentka třikrát: 27. –31. července 2000 (pracovní návštěva), 1.–3. května 2002 (setkání prezidentů pobaltských států a České republiky), 8.–10. října 2006 (účast na konferenci Forum 2000 „The Dilemmas of Global Co-Existence”)[1]

Vyznamenání
Stát Stuha Název Datum udělení
Ázerbájdžán Ázerbájdžán Řád přátelství[2] 2015, 25. června
Belgie Belgie velkokříž Řádu Leopolda 2007
Bulharsko Bulharsko Řád Staré planina I. třídy 2003
Estonsko Estonsko Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem[3] 2000, 27. dubna
Řád bílé hvězdy I. třídy s řetězem[4] 2005, 5. prosince
Finsko Finsko velkokříž s řetězem Řádu bílé růže[5] 2001
Francie Francie velkokříž Řádu čestné legie 2001
Itálie Itálie velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[6] 2004, 8. dubna
Japonsko Japonsko velkokříž Řádu chryzantémy 2007
Kypr Kypr velkokříž s řetězem Řádu Makaria III. 2007
Litva Litva velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem[7] 2001, 13. března
Lucembursko Lucembursko velkokříž Řádu Adolfa Nasavského 2006
Maďarsko Maďarsko velkokříž s řetězem Záslužného řádu Maďarské republiky 2001
Malta Malta[8] Národní řád za zásluhy 2004, 16. února
Řád Xirka Ġieħ ir-Repubblika 2006, 19. června
Německo Německo velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo 2003
Norsko Norsko velkokříž Řádu svatého Olafa 2000
Polsko Polsko Řád bílé orlice[9] 2003
velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky[10] 2005
Portugalsko Portugalsko velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha[11] 2003, 29. května
Rumunsko Rumunsko velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy 2001
Řecko Řecko velkokříž Řádu Spasitele 2000
Slovensko Slovensko Řád bílého dvojkříže I. třídy 2005
Slovinsko Slovinsko Řád svobody Slovinské republiky ve zlatě 2002
Spojené království Spojené království čestný rytíř velkokříže Řádu lázně[12] 2006
Španělsko Španělsko velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické[13] 2004
Švédsko Švédsko Řád Serafínů 2005
Ukrajina Ukrajina Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy 2006
Québec Québec důstojník Národního řádu Québecu 2006

Odkazy

Reference
  1. LOTYŠSKÉ VELVYSLANECTVÍ. www.mfa.gov.lv [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-04.
  2. Официальный сайт президента Азербайджанской Республики - ДОКУМЕНТЫ » Распоряжения. ru.president.az [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (rusky)
  3. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
  4. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
  5. Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-02.
  6. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
  7. Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
  8. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  9. Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 19 lutego 2003 r. o nadaniu orderu. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
  10. Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 4 lipca 2005 r. o nadaniu orderów. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
  11. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
  12. Archivovaná kopie. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01.
  13. https://web.archive.org/web/20180423033414/https://www.boe.es/buscar/doc.php?id=BOE-A-2004-17853

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.