Věra Kučerová

Manželé Vojtěch a Marie Kučerovi měli přízemní byt v Resslově ulici, kde s nimi žila i Věra, studentka tříleté rodinné školy.[4] Obchodník s textilem Kučera udržoval kontakty s dalšími plzeňskými a pražskými odbojáři.[4] V 17. dubna 1942 se parašutisté skupin Out Distance, Anthropoid a Silver A v Plzni připravovali na akci Canonbury, letecký nálet na Škodovku.[4][5][6] Někteří parašutisté během devíti dnů bydleli v bytě Kučerových.[4][6]

Spolu se svou starší kamarádkou, Marií Žilanovou, prodavačkou v otcově obchodě, se aktivně akce Canonbury účastnily.[4] Protože někteří parašutisté jako Jozef Gabčík a Josef Valčík byli v Plzni poprvé, potřebovali se s ní seznámit, aby se v ní dobře orientovali.[7] Děvčata parašutisty doprovázela a město jim ukazovala, protože s nimi byli nenápadní.[7] Účastnila se průzkumu terénu, při kterém se vybírala místa pro rozdělání signálních ohňů.[4] Byla i u příprav podpálení stohu u Goldscheidrovy továrny s Janem Kubišem, Josefem Valčíkem a kamarádkou Marií.[4][8]

Jozef Gabčík a Jan Kubiš provedli 27. května atentát na Heydricha, na jehož následky Reinhard Heydrich později zemřel. Bylo vyhlášeno stanné právo a okupační správa nechala popravit několik tisíc obyvatel protektorátu jako odplatu za atentát. Karel Čurda z výsadku Out Distance 16. června 1942 dobrovolně udal gestapu všechny spolupracovníky parašutistů včetně těch, které osobně znal v Plzni.[7][6] Následujícího dne se na plzeňském náměstí Republiky nuceně shromáždili obyvatelé města a okolních vesnic, aby si vyslechli apel ministra školství a lidové osvěty Emanuela Moravce, vyjádřili věrnost Německé říši a státnímu prezidentovi Emilovi Háchovi a aby odsoudili Edvarda Beneše a lidi zapojené do příprav atentátu.[9] Ve stejné době probíhalo v Plzni zatýkání, při kterém gestapo zatklo celou rodinu Kučerových.[8][7] Byli vězněni a vyslýcháni v pražském Petschkově paláci, hlavní úřadovně gestapa v Protektorátu, kde všichni včetně Věry dokázali utajit zapojení Marie Žilanové.[4][8][2] Stanný soud pražského gestapa je odsoudil k trestu smrti.[1] Následně převezeni do vězení v terezínské Malé pevnosti, odkud je 23. října 1942 transportovali k likvidaci do koncentračního tábora Mauthausen.[4][1] Spolu s většinou obětí heydrichiády byla popravena 24. října 1942 v 8.52 střelou do týla během údajné lékařské prohlídky.[1][4] Její tělo bylo spáleno a popel vysypán na smetiště za táborem.[1][2]

Na domě v Resslově ulici č. 4 byla rodině Kučerových 25. dubna 2017 odhalena žulová pamětní deska, jejímž autorem je Václav Horský.[10][11] Deska byla spolu s deskami pro další plzeňské odbojáře umístěna spolkem Rota Nazdar, Iniciativou Anthropoid 1942–2017 a městem Plzeň.[6]

Jméno Věry Kučerové je uvedeno na pomníku Obětem 2. světové války, který je umístěn na terase pražského kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Pomník ze dvou černých leštěných kvádrů je dílem sochařky Marie Šeborové, francouzského sochaře Jeana-Paula Chablaise a písmokameníka Pavla Tošnara. Pomník odhalený v roce 2011 popraveným spolupracovníkům parašutistů a jejich rodinným příslušníkům věnovalo město Praha.[12]