Vývoj evropské migrační krize v prosinci 2015

V prosinci 2015 byl počet migrantů směřujících do Evropy oproti předchozím měsícům nižší, což napomohlo celkovému uklidnění napětí kolem takzvané evropské migrační krize.

Vývoj krize v prosinci 2015
Migranti připlouvající na řecký ostrov Lesbos, v pozadí Turecko
Imigranti čekající na registraci na rakousko-německé hranici

V prosinci nedosahoval migrační proud takových rozměrů, jako v předcházejících měsících. Migrační tok po Středomořské migrační trase byl stejně jako v listopadu výrazně nižší oproti Balkánské trase, po které přicházela většina běženců. Do Německa přicházelo v prosinci kolem 3 000 migrantů denně.

Dne 2. prosince podalo Slovensko oficiálně žalobu k Evropskému soudnímu dvoru na systém kvót pro přerozdělování migrantů, ty označil premiér Robert Fico za fiasko. O den později podniklo stejný krok oficiálně i Maďarsko. Na začátku prosince vzrůstalo napětí na makedonsko-řecké hranici, kde se hromadili migranti, kterým makedonské bezpečností složky zamezily v nelegálním vstupu do země. Celkem se zde nahromadilo přes 1 500 v drtivé většině ekonomických migrantů, kvůli čemuž docházelo k opakovaným střetům s policií. Situace se zlepšila poté, co byli migranti odvezeni do Atén, kde mohli požádat o mezinárodní ochranu.[1] Dne 8. prosince byl v systému prvotní registrace EASY v Německu zaregistrován miliontý příchozí migrant v roce 2015; skutečný počet žadatelů o azyl byl ale nižší. Dne 14. prosince byla zveřejněna informace, že Německo vyhostilo za prvních 10 měsíců roku 2015 jen 15 000 neúspěšných žadatelů o azyl; to poukázalo na problémy s deportacemi ekonomických migrantů. Německé úřady nezvládaly přijímat ani žádosti o azyl, což vedlo k nespokojenosti a frustraci mezi imigranty. Dne 13. prosince skončila mise českých policistů a vojáků na maďarsko-srbské hranici.

Ve druhé polovině prosince přicházelo do Evropy v průměru přes 4 000 imigrantů každý den, velká většina z nich Balkánskou cestou. Dne 20. prosince utekli z českého detenčního zařízení ve Vyšních Lhotách 3 migranti, kteří podle policie ale nebyli nebezpeční. Dne 25. prosince proniklo do španělské exklávy Ceuta v severní Africe 185 migrantů, kteří se tímto způsobem snažili dostat do Evropy.[2] Téhož dne schválila česká vláda vyslání 50 policistů do Makedonie, kde začali působit od 3. února 2016. Norské úřady vyhostily přes 600 žadatelů o azyl, kteří se do země dostali ze sousedního Ruska.

Návrhy na řešení krize
Počet imigrantů za rok 2015 v Řecku (zeleně) a Itálii (oranžově) dle UNHCR

Dne 9. prosince schválila německá vláda plán na zavedení jednotného průkazu pro žadatele o azyl, který měl zabránit podvodům s identitou, jelikož zástupci německých tajných služeb informovali o pravděpodobné infiltraci teroristů mezi imigranty. Dne 14. prosince odsouhlasila česká vláda přijetí 153 křesťanských uprchlíků před Islámským státem z Iráku a Libanonu, kteří měli do Česka přiletět během prvních měsíců roku 2016. Na začátku prosince přijalo 149 křesťanů z Iráku i sousední Slovensko. V reakci na teroristické útoky v Paříži představilo několik západoevropských států plán na vznik takzvaného minischengenu, který měl zahrnovat jen 5 západoevropských zemí – Německo, Rakousko, Nizozemsko, Belgii a Lucembursko. Premiéři států Visegrádské čtyřky jednohlasně tento kontroverzní návrh označili za nepřijatelný.

V polovině prosince byl jako součást tzv. 3. implementačního balíčku EK na řešení migrační krize oznámen záměr vzniku společné evropské pohraniční a pobřežní stráže s rozšířenějšími pravomocemi, než má současná agentura Frontex. Návrh podporovala velká většina představitelů členských států Evropské unie, vč. premiéra ČR Bohuslava Sobotky. Kritici plánu poukazovali zejména na to, že by pohraniční a pobřežní stráž mohla zasahovat na území členského státu i bez jeho souhlasu. Konkrétní podoba návrhu měla být formována v první polovině roku 2016.[3] Dne 28. prosince bylo oznámeno, že německé spolkové země plánují v roce 2016 vynaložit na řešení migrační krize 17 miliard Eur (460 miliard Kč). Zástupci EU přiznali, že přerozdělování migrantů nefunguje: v průběhu celého roku 2015 bylo relokováno, jak pomocí kvót, tak na dobrovolné bázi, pouze 259 osob (177 z Itálie a 82 z Řecka) z celkem plánovaných 160 000.[4]

V posledním měsíci roku 2015 byl migrační proud v porovnání s předchozími měsíci slabší a dosahoval podobných hodnot jako v létě. V prosinci 2015 připlulo do Evropy dle údajů Organizace spojených národů 119 000 migrantů.[5]

Za celý rok 2015 připlulo k evropským břehům podle OSN 1 015 078 migrantů. Nejvyšších počtů dosahoval migrační tok mezi zářím a listopadem 2015.

Odkazy

Reference
  1. iDnes.cz - Imigranti na řecko-makedonských hranicích
  2. iDnes - přehled článků, prosinec - 2
  3. iDnes.cz - evropská pohraniční stráž
  4. iDnes.cz - Relokace nefungují
  5. Data OSN. data.unhcr.org [online]. [cit. 2016-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-21.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.