Východní Germáni
Germánské kmeny, označované jako východogermánské, vznikly vlnou migrací ze Skandinávie do oblastí mezi řekami Odra a Visla mezi roky 600 př. n. l. - 300 př. n. l. Později dále pokračovali směrem na jih Evropy.
Území obývaná východními Germány mezi lety 100 př. n. l. až 300 n. l.
Na rozdíl od severních a západogermánských kmenů nedokázali zachovat svou etnickou identitu (i když ve starověku zakládali po Evropě různá království) a v průběhu let byli asimilováni především západogermánskými kmeny a římskými kmeny a kolonisty. Jediným východogermánským jazykem, který přežil do konce 18. století, byla krymská gótština.
Skupiny
- Burgundi
- Gepidové
- Gótové
- Herulové
- Rugiové
- Skirové
- Vandalové
- Langobardi - Tradičně jsou klasifikováni jako východní Germáni, nicméně langobarštinu nyní mnoho odborníků považuje za bližší staré horní němčině, obzvláště dialektům hornoněmčiny, takže by lépe zapadala do západogermánské klasifikace.
Jazyk
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.