Václavov (Písečné)

Do roku 1849 byl Václavov součástí panství Staré Hobzí ve Znojemském kraji. V letech 1850 až 1855 byl podřízen politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě okresnímu soudu tamtéž. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byl v letech 1855 až 1868 podřízen Okresnímu úřadu v Dačicích. Po oddělení veřejné správy a soudnictví v roce 1868 se vrátil pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích. Od roku 1911 do roku 1938 náležel pod soudní okres Slavonice.

Po odstoupení německého pohraničí v roce 1938 patřil až do roku 1945 pod říšskou župu Dolní Podunají, Landrat Waidhofen an der Thaya a soud (Amtsgericht) ve Slavonicích. Po osvobození v květnu 1945 náležel pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1948 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo do poloviny roku 1960, kdy byl Václavov s moravským Slavonickem připojen pod okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj, což trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1960 byl Václavov připojen k obci Chvaletín a roku 1976 k Písečnému. Od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.[4]

Kaplička na návsi

Ves byla založena roku 1712 na panství Staré Hobzí a jeho součástí zůstala až do roku 1849. Desátky byly odváděny faře v Nových Sadech a panství Staré Hobzí. Na návsi byla postavena kaplička s průčelní vížkou a oltářním obrazem korunování Panny Marie. Ves byla přiškolena a přifařena k Novým Sadům a po vzniku Československa přiškolena ke Chvaletínu. Později navštěvovaly děti školu v Písečném a ve Slavonicích. V době první republiky sestával katastr obce ze 76 ha polí, 2,8 ha luk, 2 ha zahrad, 17 ha pastvin a 15 ha lesa. Polní trati nesly názvy: Ackerried, Leitenried, Sattelried, Toblichgraben.[2] Elektrifikace obce připojením na síť ZME Brno proběhla až v roce 1946.