Václav Vřesovec z Vřesovic

Narodil se v roce 1532[1] jako syn rytíře Viléma z Vřesovic na Doubravské hoře. Jeho bratrem byl Volf z Vřesovic, nejvyšší zemský písař Českého království. Václavova manželka se jmenovala Alžběta a byla dcerou Valentina Schenka ze Schenku.[2]

Studoval ve Wittenbergu a poté se stal radou komorního soudu a komorníkem arcivévody Ferdinanda II., jenž byl v letech 1547–1567 královským místodržícím v českých zemích. Účastnil se různých poselství v záležitostech císaře Maxmiliána II. i císaře Rudolfa II.[3] Byl horlivým luteránem a odpůrcem jednoty bratrské, kterou podezříval z kalvinismu.[3] Se zálibou pěstoval učenou literaturu a dopisoval si s humanistickým básníkem Tomášem Mitisem.[1] Zabýval se též alchymií a Václav Březan ho označil za předního patrona tehdejších alchymistů.[4]

Snad roku 1579 založil Václav Vřesovec svou soukromou tiskárnu v Praze, o čemž se zmínil Prokop Lupáč z Hlaváčova. U blíže neznámého tiskaře si Vřesovec objednal tisk vlastního překladu díla s názvem Křesťanské potřebné a pobožné napomenutí o nastávajícím zřetedlném hněvu … Pána Boha. Z literární činnosti Václava Vřesovce se dále zachovaly česky psané náboženské písně a i traktáty, jež vytvořil ve spojitosti s jednáním o České konfesi.[5] Tři roky po smrti císaře Maxmiliána II. dal Českou konfesi vytisknout (1579), což rozhněvalo Rudolfa II. natolik, že ho zbavil úřadu. Poslední roky života prožil v ústraní.[3]

Vřesovec také vlastnil na Malé Straně knihovnu, v níž shromažďoval četné texty, jejichž počet přesáhl 500, včetně spisů Tadeáše Hájka z Hájku či Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Vřesovec nakonec knihovnu odkázal malostranskému radničnímu úřadu a svěřil mu i částku určenou na její udržování. Knihovna během času zanikla,[3] byla však objevena v roce 1780 v bednách v odlehlém sklepení během rekonstrukce malostranské radnice.[6] Stala se pak součástí pražské univerzitní knihovny.[3]

Václav Vřesovec z Vřesovic zemřel v roce 1583, denní datum však není udáváno jednotně. Zatímco Prokop Lupáč či Bartoloměj Paprocký datovali úmrtí Václava Vřesovce k 19. červenci, Daniel Adam z Veleslavína nebo Tomáš Mitis z Limuz uvádějí 18. červen. K druhému datu se též přiklání historici Josef Hejnic a Jan Martínek.[2] Pochován byl v kostele svatého Mikuláše na Malé Straně a jeho hrob byl ozdoben epitafem od Tomáše Mitise.[3] Děti neměl, manželka Alžběta zesnula okolo roku 1597.[1]