Uzbečtina

Uzbečtina spolu s ostatními turkickými jazyky je aglutinační jazyk, používá sestavování slov, s prvky analytiky (kolem 30 hlásek slouží k tvoření analytických hláskových výrazů s různými významy, u jmen se analytické výrazy (formy) tvoří pomocí přípon ).

Na rozdíl od většiny ostatních turkických jazyků nemá uzbecká morfologie charakteristickou variantnost přípon jako důsledek vokálového harmonismu.

Nemá kategorii rodu a tím ani větnou shodu v rodu, pádu ani čísle. Platí shoda v osobě, ne v čísle sloves.

Uzbečtina má 6 pádů:

• nominativ - bez příznaku
• genitiv - přípona -ning na přívlastku
• dativ - přípona -ga prvotně na objektu
• akuzativ - přípona -ni
• lokál - přípona -da (místo nebo čas)
• instrumentál - přípona -dan prvotně předmět, kterým probíhá děj

Podstatné jméno má příslušnost (přivlastnění) (izafet), tvořené pomocí přípon vyznačujícími osobu činitele:

• kitob — kniha,
  • kitobim — moje kniha,
  • kitobing — tvá kniha,
  • kitobi — jeho, její kniha;
• uka — bratr,
  • ukam — můj bratr,
  • ukang — tvůj bratr,
  • ukasi — jeho, její bratr;
• o‘zbek— Uzbek,
  • til — jazyk,
  • o‘zbek tili — uzbecký jazyk (uzbečtina).

Uzbečtina se tradičně zapisovala arabským písmem, od roku 1927 byla zapisovala latinkou, od r. 1940 (v době Uzbecké SSR) pak cyrilicí. Od roku 1992 oficiálním písmem je písmo založené na anglické latince (se spřežkami "ch", "sh", znakem "j" pro hlásku ʤ a "i" pro i i pro ɨ), běžně se ale používá i cyrilice, třeba na bankovkách. Uzbecké obyvatelstvo v Číně a v Afghánistánu používá písmo arabské. Nejčastěji se zapisuje latinkou:

• ch /tʃ/
• gʻ /ʁ/
• j /dʒ/
• ng /ŋ/
• oʻ /œ/
• sh /ʃ/
• s'h /sh/
• x /χ/
• ʼʼ /ə/

• Cyrilickým písmenům Ё ё, Ю ю, Я я odpovídají latinské Yo yo, Yu yu, Ya ya.
• Cyrilickému písmenu Е е na začátku slova a po samohlásce odpovídá latinské Ye ye.
• Cyrilickému písmenu Ц ц odpovídá latinské Ts ts (české "C" "c"), nebo S s podle pozice ve slově.
• Spřežce сҳ odpovídá latinské s'h.
• Cyrilickému písmenu Э э odpovídá latinské E e.

• Dobrý den – Ассаламу алайкум (asalamu alajkum) (?)
• Na shledanou – хайир (chajir)
• Děkuji – рахмат (rachmat)
• prosím (něco podávám) – мархамат (marchamat)

Otče náš (modlitba Páně) v cyrilici:

Бизнинг осмондаги Отаміз!

Сенинг муқаддас исминг улуѓлансин.

Сенинг Шоҳлигинг келсин. Осмонда бўлгани каби,

Ерда ҳам Сенинг ироданг бажо келсин.

Бугунги ризқ-рўзимизни бергин. Бизга гуноҳ

қилганларни биз кечиргандек, Сен ҳам бизинг

гуноҳларимизни кечирин. Бизни васвасага дучор

қилмагин, Аммо ёвуз шайтондан халос қилгин.

Омин.

Otče náš (modlitba Páně) v latince:

Bizning osmondagi Otamiz!

Sening muqaddas isming ulug'lansin.

Sening Shohliging kelsin. Osmonda bo'lgani kabi,

Yerda ham Sening irodang bajo kelsin.

Bugungi rizq-ro'zimizni bergin. Bizga gunoh

qilganlarni biz kechirgandek, Sen ham bizing

gunohlarimizni kechirgin. Bizni vasvasaga duchor

qilmagin, Ammo yovuz shaytondan xalos qilgin.

Omin.