Bublinatka

Bublinatka (Utricularia) je nejhojněji zastoupený rod masožravých rostlin,[1] čítá 214 druhů a je rozšířen ve všech klimatických pásmech od Antarktidy po tropy s výjimkou nejsušších oblastí a mnoha ostrovů. Většina druhů se vyskytuje v Jižní Americe. Jméno tohoto velmi přizpůsobivého rodu je odvozeno od malých patiček (o průměru 0,2–12 mm), které vyrůstají podél stonků a listů. Zastoupení rodu ve volné přírodě, zejména v bažinatých oblastech, klesá v důsledku znečištění a ztráty původního prostředí.[L 1]

Lapací měchýřky bublinatek
Bublinatka
Nákres bublinatky prostřední
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďbublinatkovité (Lentibulariaceae)
Rodbublinatka (Utricularia)
L., 1753
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Podrody
  • Bivalvaria
  • Polypompholyx
  • Utricularia
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pěstitelé si tento rod oblíbili především kvůli krásným květům, které připomínají květy hledíků a orchidejí.

Synonyma

Tetralobus A. DC.

Výskyt v Česku

V ČR se přirozeně vyskytují tyto bublinatky, všechny jsou vodní rostliny.[2]

Lapací měchýřek

Popis

Jsou to vodní, bažinaté či terestrické rostliny, mimo území České republiky i epifytické rostliny. byliny, Vytrvalé nebo jednoleté byliny.

Stonek s lapacími měchýřky

Stonek a kořeny

Prýty plovoucí při povrchu vodní hladiny (u vodních druhů), jsou bez kořenů nebo vytvářejí jen rhizoidy. K uchycení v půdním prostředí mají některé druhy speciální nezelené prýty s lapacími měchýřky, pronikající do bahnitého substrátu. Prýty jsou většinou větvené. Na koncích větví se u druhů mírného pásu na zimu vytvářejí kulovité, 1–20 mm dlouhé zimní pupeny (turiony), které se oddělují se od umírajícího prýtu a přezimují u dna.

V případě nedostatku kyslíku a oxidu uhličitého v přehřáté vodě se vytvářejí tzv. „dýchací prýty“ – vynořené, tenké, 2–20 cm dlouhé k hladině stočené útvary s 5–16 podlouhle vejčitými, 1–2,5 mm dlouhými šupinovitými listy.[L 2]

Utricularia alpina

Listy

Listy jsou střídavé, řapíkaté i přisedlé, členité až celokrajné (druhy rostoucí v ČR mají listy členité pouze v čárkovité až nitkovité úkrojky), někdy štítnaté, opatřené +,- přisedlými, vakovitými, v ústí brvitými lapacími měchýřky.[L 2]

Lapací měchýřky

Podrobnější informace naleznete v článku lapací měchýřek.

Každá past tvaru měchýřku je velká 0,5–4,0 mm v průměru. Vznikla přeměnou listů. V lapacím měchýřku je podtlak a každý z měchýřků má víčko opatřené titěrnými chloupky. Víčko bývá obvykle zavřené, ale když se nějaký drobný živočich (prvok, roztoč, korýš, drobný hmyz, nebo jeho larva) dotkne chloupků, víčko se prudce otevře a podtlak vsákne kapku vody i s živočichem do měchýřku. Víčko se opět přiklopí, a proto oběť nemůže uniknout. Tento proces trvá pouze zlomek sekundy. Botanik Větvička v rozhlasovém pořadu použil příměr, že otevření a uzavření víčka je rychlejší než uzávěrka fotoaparátu (rychlost uzávěru pasti bublinatky je 1/160 s, běžná spoušť fotoaparátu 1/150 s). Průměrný exemplář může mít až 7000 lapacích měchýřků.[L 3][L 2]

Někteří autoři uvádějí, že se měchýřky vyvinuly v obydlí pro mikroorganismy, které v nich žijí a pomáhají trávit kořist.[L 1] Jiní říkají že si bublinatka vytváří vlastní trávicí žlázky, na vnitřních stranách lapacích měchýřků a těmi tráví kořist.[L 2]

Barevný atraktivní květ Utricularia calycifida

Květy

Jsou primárně pěti četné, nápadité, většinou ve volných, hroznovitých květenstvích, vyrůstajících nad hladinu vody či substrátu. Mohou být i jednotlivé, různé velikosti a barvy. Stopka květenství mívá většinou několik šupinovitých listenů. Květní stopky vyrůstají v úžlabí listenu se dvěma listenci nebo bez nich.

Kalich je vytrvávající, dvoupyský (podrod Utricularia), nebo čtyřpyský (podrod Polypompholix se třemi druhy v Austrálii), téměř až k bázi členěný, horní pysk je srostlý ze dvou lístků, dolní ze tří lístků.

Koruna je dvoupyská, ostrouhatá. Horní pysk je srostlý ze dvou lístků, je vzpřímený, většinou celistvý nebo měkce na špičce vykrojený. Dolní pysk je srostlý ze tří lístků, je zřetelně větší než horní. Bývá dvou až tří laločnatý nebo celistvý, většinou se zřetelně vyklenutým, někdy dvojdílným patrem, uzavírajícím ústí koruny.

Tyčinky má dvě, nitky jsou tlusté a krátké, přirůstající k bázi koruny mezi květní stopkou a ostruhou s krátkými obloukovitými, sekundárně sloučenými jednopouzdrovitými prašníky.

Blizna je téměř přisedlá nestejně dvoulaločná, dolní lalok je větší a delší než sotva patrný horní lalok.[L 2]

Utricularia bifida

Plod

Plodem je tobolka se dvěma chlopněmi. Semena jsou četná, malá, často křídlatá, nebo s chlupy.[L 2]

Stanoviště

Vyhledávají mělké břehy, laguny jezer a vodních toků, stále vlhké mělké písčiny, kmeny stromů, mechovité skály a růžice broméliovitých rostlin. Rostou v plytké vodě, bažinách a v kyselém písčitém substrátu s různým podílem organického humusu. Někdy přečkávají období sucha podzemními stonky nebo hlízami či pomocí semen.[3][L 3]

Utricularia blanchetti

Vhodné podmínky

Druhy mírného pásma 7 °C – 28 °C, tropické druhy 10 °C – 35 °C, hlíznaté druhy 4 °C – 38 °C, severoamerické druhy 1 °C – 32 °C.[L 1]

Ohrožení

Třináct druhů bublinatek je zapsáno v Červeném seznamu ohrožených druhů.

Využití

Akvaristika

U našich akvaristů a ve sbírkách tropických vodních a bažinatých rostlin se můžeme setkat s bublinatkou vedenou pod jménem Utricularia exoleta. Ve skutečnosti jde o Utricularia gibba, nejrozšířenější druh rodu, rozpadající se na dva poddruhy Utricularia gibba var. gibba, který ma květy 8–20 mm a ostruhu kratší nebo nepatrně delší než dolní pysk a Utricularia gibba var. exoleta, který má květy 4–8 mm a ostruhu zřetelně delší (až o 1/3) než dolní pysk koruny. Oba poddruhy rostou a kvetou při dobrém oslunění v mělké vodě nebo ve spleti plovoucích vodních rostlin, nebo jako bahenní rostliny. V našich vodách v přírodě obvykle nepřezimují, vyskytují však v termálních vodách na Slovensku (Bojnice) a v Maďarsku (Hévíz).[L 2]

Léčitelství

Dříve byly bublinatky v lidovém léčitelství používány na rány a otoky pod jménem Herba lentibulariae'. Také je uváděna jako diuretikum.[4]

Utricularia bremii

Milovníci masožravých rostlin

Preferují pro pěstování barevně kvetoucí druhy. Lehce se pěstují a množí. Hodí se k osazování pokojových vitrín, ale i jako doplněk k ostatním masožravým rostlinám.[5]

Škodlivost

V rybníkářství se dosud traduje, že bublinatky (obecná a jižní) jsou škůdci rybího plůdku. Tato podezření jsou však prokazatelně nesprávná, neboť ústí pastí je příliš úzké k nasátí plůdku.[L 2]

Utricularia cornuta

Dělení

Související informace naleznete také v článku Seznam druhů rodu bublinatka.

Podrody

  • podrod Bivalvaria Kurz
  • podrod Polypompholyx (Lehm.) P.Taylor 1986
  • podrod Utricularia Kamiénski 1891

Zástupci

Vodní druhy

Pozemní druhy

  • Utricularia albiflora
  • Utricularia amethystina
  • Utricularia antennifera
  • Utricularia benthamii
  • Utricularia biloba
  • Utricularia bisquamata
  • Utricularia capensis
  • Utricularia capilliflora
  • Utricularia chiribiquetensis
  • Utricularia costata
  • Utricularia dichotoma
  • Utricularia dunlopii
  • Utricularia dunstaniae
  • Utricularia erectiflora
  • Utricularia fimbriata
  • Utricularia furcellata
  • Utricularia graminifolia
  • Utricularia helix
  • Utricularia hispida
  • Utricularia laciniata
  • Utricularia lateriflora
  • Utricularia laxa
  • Utricularia livida
  • Utricularia menziesii
  • Utricularia multifida
  • Utricularia nana
  • Utricularia nigrescens
  • Utricularia parthenopipes
  • Utricularia pentadactyla
  • Utricularia praeterita
  • Utricularia prehensilis
  • Utricularia pubescens
  • Utricularia purpureocaerulea
  • Utricularia pusilla
  • Utricularia recta
  • Utricularia sandersonii
  • Utricularia scandens
  • Utricularia simulans
  • Utricularia spiralis
  • Utricularia subulata
  • Utricularia tenella
  • Utricularia trichophylla
  • Utricularia tricolor
  • Utricularia tridentata
  • Utricularia uliginosa
  • Utricularia violacea
  • Utricularia westonii

Orchidioidní druhy

  • Utricularia alpina
  • Utricularia asplundii
  • Utricularia brachiata
  • Utricularia calycifida
  • Utricularia campbelliana
  • Utricularia endresii
  • Utricularia forrestii
  • Utricularia humboldtii
  • Utricularia jamesoniana
  • Utricularia longifolia
  • Utricularia mannii
  • Utricularia multicaulis
  • Utricularia nelumbifolia
  • Utricularia nephrophylla
  • Utricularia praelonga
  • Utricularia quelchii
  • Utricularia reniformis
  • Utricularia striatula
  • Utricularia unifolia
Utricularia minor
Utricularia praelonga
Přezimovací pupeny (turiony) bublinatky (Utricularia vulgaris)

Nezařazené bublinatky

  • Utricularia adpressa
  • Utricularia albocaerulea
  • Utricularia andongensis
  • Utricularia appendiculata
  • Utricularia arcuata
  • Utricularia arenaria *
  • Utricularia arnhemica
  • Utricularia aureomaculata
  • Utricularia beaugleholei
  • Utricularia bifida
  • Utricularia blanchetii
  • Utricularia bosminifera
  • Utricularia bracteata
  • Utricularia breviscapa
  • Utricularia buntingiana
  • Utricularia caerulea
  • Utricularia cecilii
  • Utricularia cheiranthos
  • Utricularia chiakiana
  • Utricularia choristotheca
  • Utricularia christopheri
  • Utricularia chrysantha
  • Utricularia circumvoluta
  • Utricularia cornuta
  • Utricularia corynephora
  • Utricularia cucullata
  • Utricularia delicatula
  • Utricularia delphinioides
  • Utricularia determannii
  • Utricularia dimorphantha
  • Utricularia firmula
  • Utricularia fistulosa
  • Utricularia flaccida
  • Utricularia floridana
  • Utricularia foveolata
  • Utricularia fulva
  • Utricularia garrettii
  • Utricularia geminiloba
  • Utricularia geoffrayi
  • Utricularia georgei
  • Utricularia guyanensis
  • Utricularia hamiltonii
  • Utricularia heterochroma
  • Utricularia heterosepala
  • Utricularia hintonii
  • Utricularia hirta
  • Utricularia holtzei
  • Utricularia huntii
  • Utricularia inaequalis
  • Utricularia incisa
  • Utricularia involvens
  • Utricularia kamienskii
  • Utricularia kenneallyi
  • Utricularia kimberleyensis
  • Utricularia kumaonensis
  • Utricularia lasiocaulis
  • Utricularia lazulina
  • Utricularia leptoplectra
  • Utricularia leptorhyncha
  • Utricularia letestui
  • Utricularia limosa
  • Utricularia lloydii
  • Utricularia longeciliata
  • Utricularia macrocheilos
  • Utricularia macrorhiza
  • Utricularia macrorhiza
  • Utricularia malabarica
  • Utricularia meyeri
  • Utricularia microcalyx
  • Utricularia micropetala
  • Utricularia minutissima
  • Utricularia mirabilis
  • Utricularia monanthos
  • Utricularia moniliformis
  • Utricularia muelleri
  • Utricularia naviculata
  • Utricularia nervosa
  • Utricularia odontosepala
  • Utricularia odorata
  • Utricularia panamensis
  • Utricularia paulineae
  • Utricularia peranomala
  • Utricularia perversa
  • Utricularia petersoniae
  • Utricularia physoceras
  • Utricularia pierrei
  • Utricularia platensis
  • Utricularia pobeguinii
  • Utricularia poconensis
  • Utricularia podadena
  • Utricularia polygaloides
  • Utricularia praelonga
  • Utricularia praetermissa
  • Utricularia pulchra
  • Utricularia punctata
  • Utricularia purpurea
  • Utricularia quinquedentata
  • Utricularia raynalii
  • Utricularia reticulata
  • Utricularia rhododactylos
  • Utricularia salwinensis
  • Utricularia sandwithii
  • Utricularia schultesii
  • Utricularia simplex
  • Utricularia singeriana
  • Utricularia smithiana
  • Utricularia spruceana
  • Utricularia stanfieldii
  • Utricularia steenisii
  • Utricularia steyermarkii
  • Utricularia striata
  • Utricularia stygia
  • Utricularia subramanyamii
  • Utricularia tenuissima
  • Utricularia terrae-reginae
  • Utricularia tortilis
  • Utricularia tridactyla
  • Utricularia triflora
  • Utricularia triloba
  • Utricularia troupinii
  • Utricularia uniflora
  • Utricularia uniflora
  • Utricularia viscosa
  • Utricularia vitellina
  • Utricularia warburgii
  • Utricularia warmingii
  • Utricularia welwitschii
  • Utricularia wightiana
Utricularia striatula

Odkazy

Reference

  1. Článek na webu 100+1 ZZ (česky)
  2. ŠTĚPÁN, Jakub. MR v ČR – Masožravé rostliny JS: [online]. webgarden, rev. 24.06.2009 [cit. 2009-06-24]. Dostupné online. (česky)
  3. masožravky.com
  4. Liber Herbarum Minor
  5. Bublinatka (Utricularia). masozlaverostliny.blog.cz [online]. [cit. 2009-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

Literatura

  1. Rostliny. 1.. vyd. [s.l.]: Knižní klub, 2006. 8024215799.
  2. SLAVÍK, Bohumil. Květena České republiky, díl 6.. 1.. vyd. [s.l.]: Academia, 1997. 8020003061.
  3. VANĚK, Vlastimil; STODOLA, Jiří. Vodní a vlhkomilné rostliny. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1987. 07111870445.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.