Uhličitan měďnatý
Uhličitan měďnatý je modrozelená, anorganická, krystalická látka se vzorcem CuCO3, bez zápachu, ale s nepříjemnou chutí. V přírodě se vyskytují dva nerosty, které jsou založeny na uhličitanu měďnatém, avšak mají navíc hydroxidové skupiny.
Jsou to malachit se vzorcem Cu2(OH)2CO3; a azurit, se vzorcem Cu3(OH)2(CO3)2.
| Uhličitan měďnatý | |
|---|---|
Strukturní vzorec | |
| Obecné | |
| Systematický název | Uhličitan měďnatý |
| Ostatní názvy | Uhličitan měďnatý |
| Anglický název | Copper(II) carbonate |
| Funkční vzorec | CuCO3 |
| Sumární vzorec | CCuO3 |
| Vzhled | Modrozelená až zelená krystalická látka (záleží na navázané vodě a hydroxylových skupinách) |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1184-64-1 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 123,555 g/mol |
| Teplota tání | 200 °C; tj. 473 K |
| Teplota rozkladu | 290 °C; tj. 563 K (na CuO a CO2) |
| Hustota | 3,9 - 4,0 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | 0,000 08 g/100 ml |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
Nerozpustný v ethanolu, rozpouští ve v kyselinách a reaguje s nimi |
| Bezpečnost | |
 GHS07  GHS09 Varování[1] | |
| H-věty | H302 H315 H319 H335 |
| P-věty | P261 P305 P351 P338 |
| R-věty | R20/22 |
| S-věty | (S20) |
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výroba
Tato látka se vyrábí reakcí měďnaté soli (zpravidla síranu měďnatého, ale může být i chlorid či octan měďnatý) s uhličitanem sodným:
CuII+(aq) + Na2CO3 (aq) → CuCO3 (s) + 2Na+I (aq)
Samovolný vznik
Předměty z mědi působením kyslíku, oxidu uhličitého a vody vzniká korozivní vrstva zvaná měděnka, což je těžko oddělitelná směs uhličitanu měďnatého a hydroxidu měďnatého se zapisovaným vzorcem Cu(OH)2·CuCO3. Tato reakce se dá vystihnout rovnicí:
2Cu (s) + H2O (g) + CO2 (g) + O2 (g) → Cu(OH)2·CuCO3 (s)
Reakce
Při zahřívání na 290 °C se tato látka rozpadá za vzniku oxidu měďnatého a oxidu uhličitého, dle rovnice:
CuCO3 —t→ CuO + CO2
Tato látka reaguje s kyselinami za vzniku příslušných měďnatých solí a oxidu uhličitého. Příkladem je reakce s kyselinou sírovou, dle rovnice:
CuCO3 + H2SO4 → CuSO4 + H2O + CO2
Takto lze připravit soli i poměrně slabých, organických kyselin.
Využití
Nerosty obsahující tuto látku byly dříve používány jako drahé kameny, později byly používány v rozdrcené formě jako líčidla. Historicky se tato látka používala jako ruda mědi, dnes však je to poměrně bezvýznamná ruda. Tato látka se dnes využívá na výrobu měďnatých solí organických kyselin.
Bezpečnost
Tato látka v případě požití v žaludku vytváří chlorid měďnatý. Ten může působit toxicky ve velkém množství, nevratně totiž poškozuje enzymy, dále při častém kontaktu s látkou může vzniknou alergie, avšak je to poměrně neobvyklá alergie. LD50 je při orálním podání kryse asi 160 mg/kg.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Copper(II) carbonate na anglické Wikipedii.
- Copper carbonate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu uhličitan měďnatý na Wikimedia Commons