Octan měďnatý

Měď, na rozdíl od některých jiných kovů, jako je například železo, nereaguje s kyselinami, jelikož měď je podle Beketovovy řady kovů ušlechtilý kov. Proto je výroba poměrně obtížná.

Průmyslově se vyrábí elektrolýzou octanu vápenatého měděnými elektrodami, roztok se nesmí promíchávat, a nakonec se odsaje roztok octanu měďnatého.

Laboratorně lze tuto látku připravit z kyseliny octové a mědi a peroxidu vodíku.

${\displaystyle {\mathsf {2\,CH_{3}COOH+H_{2}O_{2}+Cu\ \to \ 2\,H_{2}O+Cu(CH_{3}COO)_{2}}}}$

Případně je možno jej připravit z oxidu měďnatého či uhličitanu měďnatého a kyseliny octové

${\displaystyle {\mathsf {2\,CH_{3}COOH+CuO\ \to \ 2\,H_{2}O+Cu(CH_{3}COO)_{2}}}}$

${\displaystyle {\mathsf {2\,CH_{3}COOH+CuCO_{3}\ \to \ 2\,H_{2}O+Cu(CH_{3}COO)_{2}+CO_{2}}}}$

Octan měďnatý reaguje s peroxidem vodíku, dochází k rozpadu na nerozpustný oxid měďnatý, proto se musí při výrobě za pomocí peroxidu velice přesně měřit a počítat, avšak při případné chybě lze oxid měďnatý zase nechat zreagovat, viz výše.

Octan měďnatý reaguje s uhličitanem sodným a kyselinou acetylsalicylovou (aspirinem) za vzniku acetylsalicylátu měďnatého, což je nerozpustné modré barvivo.

Z octanu měďnatého lze vyrábět i například dusičnan měďnatý, přičemž vzniká i octan draselný, tyto 2 látky se od sebe poměrně těžko oddělují. Reakce probíhá podle rovnice:

${\displaystyle {\mathsf {Cu(CH_{3}COO)_{2}+2\,KNO_{3}\ \to \ Cu(NO_{3})_{2}+2\,KCH_{3}COO}}}$

Octan měďnatý se používá na výrobu organických sloučenin mědi, a také jako katalyzátor, například umožňuje hoření cukru.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Octan měďnatý na Wikimedia Commons