Unie svobody – Demokratická unie
Unie svobody – Demokratická unie (US-DEU) byla česká liberální pravicová politická strana. Na politické scéně působila od roku 1998 do 2010. Do sloučení s Demokratickou unií v roce 2001 nesla strana pouze název Unie svobody.
Unie svobody – Demokratická unie | |
---|---|
Zkratka | US-DEU |
Datum založení | 1998 |
Datum rozpuštění | 2011 |
Zakladatel | Jan Ruml Ivan Pilip |
Sídlo | Kozí 916/5, Praha, 110 00, Česko |
Rozkol od | ODS |
Ideologie | liberální konzervatismus liberalismus |
Politická pozice | středopravice až pravice |
Barvy | zelená purpurová |
IČO | 67777708 (PSH) |
Oficiální web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Od roku 1998 do roku 2002
O jejím vzniku bylo rozhodnuto v lednu 1998 po skandálu s financováním a následném rozkolu uvnitř ODS na podzim 1997. Část strany v čele s Janem Rumlem a Ivanem Pilipem se pokusila svrhnout tehdejší vedení strany, především jejího předsedu Václava Klause, který měl v ODS velmi silnou pozici. Po neúspěšném pokusu o změnu ve vedení ze strany vystoupili a založili Unii svobody. Ta byla zaregistrována 22. ledna 1998.
Strana měla zpočátku velkou podporu médií, prezidenta i části společnosti, řada komentátorů ji připisovala světlou budoucnost a ODS postupný úpadek. Navíc do ní přestoupila většina známějších politiků ODS, ale již v předčasných volbách 1998 získala oproti ODS citelně málo hlasů. V letech 1998 až 2002 byla Unie svobody jednou z hlavních částí tzv. Čtyřkoalice, ta byla spolu s ODS a ČSSD jednou ze tří hlavních politických sil. Během období tzv. opoziční smlouvy se navíc mohla profilovat jako jediná skutečná demokratická opozice vůči levicové vládě Miloše Zemana tolerované pravicovou ODS. V prosinci 2001 se Unie svobody spojila s Demokratickou unií, čímž vznikla US-DEU. Vnitřní problémy ODA a nesoudržnost Čtyřkoalice způsobil její rozpad krátce před parlamentními volbami 2002, což se negativně projevilo i na volebních výsledcích US-DEU (většina unionistů byla vykroužkována lidoveckými kandidáty, sama Koalice US-DEU a KDU-ČSL skončila ve Sněmovně jako poslední).
Po volbách v roce 2002
Po volbách v roce 2002 a vstupu do vlády premiéra Vladimíra Špidly strana ztratila důvěru voličů, postupně ji opoustěla většina zbývajících významných osobností a její volební preference klesaly. Po změně ve vedení ČSSD a nástupu Jiřího Paroubka navíc ČSSD stále více a otevřeněji začala spolupracovat s KSČM, s níž mohla své oficiální koaliční partnery US-DEU a KDU-ČSL v Poslanecké sněmovně kdykoli pohodlně přehlasovat. US-DEU sice stále měla své ministry ve vládě, ale jejich faktický vliv byl již malý. US-DEU vyměnila vedení, do čela zvolila mladého a poměrně neokoukaného politika Pavla Němce, ale ten nedokázal klesající podporu veřejnosti zvrátit. Po jeho skandálu s propuštěním katarského prince se krize strany jen prohloubila.
Pro volby v roce 2006 vládní strana radikálně změnila image a s pentagramem ve znaku se pokusila získat hlasy mladých voličů ultraliberálního až anarchistického smýšlení. Ve volbách však propadla s ziskem pouhých 0,3 % hlasů (absolutně 16 457).[1] V reakci na tento neúspěch rezignovalo vedení strany včetně předsedy Pavla Němce a na republikovém výboru v červenci 2006 byl předsedou zvolen senátor Jan Hadrava. Nové vedení se za parlamentní kampaň v roce 2006 omluvilo. Ve volbách v roce 2010 strana nekandidovala a vyjádřila podporu ODS.
Strana formálně zanikla k 1. lednu 2011.[2] Přesto však i strana nadále odevzdává finanční výroční zprávy včetně té za rok 2015.[3]
Předsedové strany
Pořadí | Osoba | Od | Do |
---|---|---|---|
1. | Jan Ruml | 22. února 1998 | 1. prosince 1999 |
pověřen řízením | Karel Kühnl | 1. prosince 1999 | 28. února 2000 |
2. | Karel Kühnl | 28. února 2000 | 23. června 2001 |
3. | Hana Marvanová | 23. června 2001 | 4. července 2002 |
pověřen řízením | Ivan Pilip | 4. července 2002 | 19. ledna 2003 |
4. | Petr Mareš | 19. ledna 2003 | 27. června 2004 |
5. | Pavel Němec | 27. června 2004 | 5. června 2006 |
pověřen řízením | Martin Stránský | 5. června 2006 | 1. července 2006 |
6. | Jan Hadrava | 1. července 2006 | 2. června 2007 |
7. | Jan Černý | 2. června 2007 | 1. ledna 2011 |
Volební výsledky
Poslanecká sněmovna
Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | Postavení | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Abs. | % | Abs. | ± | |||
1998 | 513,596 | 8.6 | 19/200
|
5. | Opozice | |
20021 | V rámci Čtyřkoalice | 9/200
|
▼10 | ▬5. | Vláda | |
2006 | 16,457 | 0.3 | 0/200
|
▼9 | ▼11. | - |
1 Poslanecký klub US-DEU měl 10 poslanců, protože do něho vstoupili dva poslanci zvolení jako nezávislí za KDU-ČSL
Senát
Volby | První kolo | Druhé kolo | Mandáty | V Senátu celkem | +/- | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Hlasy | % | Pozice1 | Hlasy | % | Pozice1 | ||||
1998 | 40,105 | 4.2 | 6. | 20,059 | 3.7 | 6. | 1/27
|
1/81
|
▲1 |
2000 | 99,504 | 11.6 | 5. | 98,985 | 17.6 | 3. | 8/27
|
9/81
|
▲8 |
2002 | 48,879 | 7.3 | 5. | 36,294 | 4.4 | 6. | 1/27
|
10/81
|
▲1 |
20042 | 1,054 | 2.9 | 6. | 0/2
|
10/81
|
▬0 | |||
20043 | 26,431 | 3.6 | 7. | 23,922 | 5.0 | 5. | 1/27
|
10/81
|
▬0 |
2006 | 18,522 | 1.7 | 8. | 7,367 | 1.3 | 9. | 0/27
|
2/81
|
▼8 |
2008 | 12,016 | 1.1 | 0/27
|
1/81
|
▼1 | ||||
1 Podle pořadí získaných hlasů.
2 Doplňovací volby v obvodech č. 20 - Praha 4 a č. 54 - Znojmo.
3 Zahrnuje Karla Schwarzenberga, který byl na senátora navržen US-DEU jako člen Občanské demokratické aliance.
Zastupitelstva krajů
Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
---|---|---|---|---|---|
Abs. | % | Abs. | ± | ||
2000 | v rámci Čtyřkoalice | 66/675
|
▲66 | ▲5. | |
2004 | v koalicích | 6/675
|
▼60 | ▼7. | |
Reference
- http://www.volby.cz/pls/ps2006/ps2?xjazyk=CZ
- Archivovaná kopie. www.unie.cz [online]. [cit. 2005-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-08-22.
- Varování dostalo 81 stran. Kvůli výročním zprávám hrozí stopka Železnému i Bartošovi. ČT24 [online]. Česká televize, 25.5.2015 [cit. 25.5:2015]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Unie svobody – Demokratická unie na Wikimedia Commons
- Oficiální stránka US-DEU