Učená společnost České republiky

Podle stanov společnost sdružuje významné vědce všech vědních oborů. Předpokladem členství je výrazný a tvůrčí přínos vědě a mravní integrita. Výjimečně se může stát členem Společnosti i osobnost, která se mimořádně zasloužila o šíření vědeckých hodnot ve společnosti. Kandidáta na členství může navrhnout řádný nebo čestný člen Společnosti, vhodnost kandidáta posuzují odborné sekce a členství schvaluje valné shromáždění dvoutřetinovou většinou přítomných řádných členů. Pokud by schválením všech kandidátů byl překročen maximální počet řádných členů určený stanovami, jsou volby nových členů dvoukolové, přičemž do druhého kola postupují jen ti kandidáti, kteří v prvním kole získali hlasy dvou třetin přítomných řádných členů, ve druhém kole volby je přijat maximální přípustný počet nových členů dle pořadí určeného počtem získaných hlasů. Po zvolení předseda informuje zvoleného o tom, že byl zvolen, a o právech a povinnostech členů a otáže se ho, zda členství přijímá.

Členství má dvě formy: řádné a čestné. Řádné členství mohou získat pouze vědci působící na území České republiky, čestné členství pouze vědci působící v zahraničí. Podle § 6 stanov počet řádných členů nesmí přesáhnout 111 (numerus clausus), počet čestných členů není omezen.[4]. Řádní členové mohou volbou rozhodovat o orgánech společnosti a o přijímání nových členů a mají právo účastnit se i jiných hlasování. Čestní členové nemají hlasovací právo ani nemohou být členy orgánů společnosti, ale mohou se účastnit zasedání a podávat návrhy. Členské příspěvky platí povinně jen řádní členové, a to ve výši 1 % (u důchodců 0,5 %) svého čistého ročního příjmu, nestanoví-li pro následující rok valné shromáždění jinak. Člen může být vyloučen jen poruší-li zásadním způsobem stanovy Společnosti, její pověst nebo se proviní proti etice vědecké práce. O vyloučení rozhoduje valné shromáždění tajným hlasováním na návrh rady společnosti. V případě neplacení členských příspěvků se členství po dvou letech přerušuje a po třetím roku zaniká automaticky i bez vyloučení.[4]

K červenci 2010 společnost měla 99 řádných a 39 čestných členů.

Valné shromáždění je nejvyšším orgánem Společnosti. Usnáší se nadpoloviční většinou všech řádných členů Společnosti (s výjimkou volby nových členů, kde rozhoduje dvoutřetinovou většinou přítomných řádných členů). Svolává je předseda nejméně jednou do roka. Musí je svolat také vždy do měsíce poté, co o to písemně požádá nejméně třetina řádných členů společnosti, pokud uvedou návrh základního programu jednání.

Pravidelné pracovní zasedání Společnosti může také v případě potřeby rozhodovat hlasováním, a to veřejným i tajným, přičemž rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných řádných členů. K tajnému hlasování se přistupuje v závažných záležitostech, navrhne-li to rada nebo nejméně tři přítomní řádní členové.

Rada je výkonným orgánem společnosti. Jejími členy mohou být jen řádní členové Společnosti. Je volena valným shromážděním na dobu dvou let a po dobu svého funkčního období potvrzována v tajném hlasování každým valným shromážděním. Skládá se z předsedy Společnosti, prvního místopředsedy, jímž je designovaný příští předseda, druhého místopředsedy, jímž je předchozí předseda, vědeckého tajemníka a vedoucích všech čtyř sekcí.

Uvolní-li se funkce druhého místopředsedy, nový se nevolí. Vědecký tajemník je volen na dobu dvou let, ve funkci smí zůstat nejvýše dvě po sobě jdoucí volební období. Stanovy výslovně nevylučují, aby předsedou byl tentýž člen opakovaně po více volebních období, ale střídání ve funkci vyplývá z toho, že do funkce předsedy bez nové volby postupuje dosavadní první místopředseda.

Designovaný předseda Společnosti je volen v tajné dvoukolové volbě valným shromážděním. Nastupuje do funkce předsedy po uplynutí funkčního období stávajícího předsedy. Pokud se místo předsedy uvolní v průběhu funkčního období (např. rezignace, úmrtí či vyloučení), nastupuje na jeho místo automaticky první místopředseda, přičemž nejbližší pracovní zasedání pak na zbytek funkčního období zvolí nového designovaného předsedu. První předseda byl volen přímo.

• 1994–1997 – Rudolf Zahradník
• 1998–2002 – Josef Koutecký
• 2002–2004 – František Šmahel
• 2004–2008 – Jiří Grygar
• 2008–2010 – Helena Illnerová
• 2010–2012 – Václav Pačes
• 2012–2014 – Petr Pokorný
• 2014–2016 – Jiří Bičák
• 2016–2018 – Zdeněk Havlas
• 2018–2020 – Blanka Říhová
• 2020–2022 – Pavel Jungwirth[15]

Společnost se dělí na následující sekce

• I. sekce matematicko-fyzikálních věd (předsedkyně: Šárka Nečasová, 2020–2022)
• II. sekce chemických věd (předseda: Ivo Starý)
• III. sekce biologicko-medicínských věd (předseda: Jan Pirk)
• IV. sekce společenských a humanitních věd (předseda: František Čermák)

Členství v sekcích si volí řádní členové sami podle své vědecké specializace, hlasovací právo mohou mít pouze v jedné zvolené sekci, účastnit se však mohou zasedání všech sekcí. Sekce si volí na funkční období 2 let své předsedy a místopředsedy, kteří mohou ve funkci zůstat nejvýše dvě po sobě jdoucí funkční období. Uvolní-li se místo předsedy v průběhu funkčního období, automaticky na něj nastupuje do konce funkčního období místopředseda, jehož členství v radě společnosti však musí být potvrzeno hlasováním na nejbližším pracovním zasedání Společnosti. Sekce zasedají podle potřeby, svolává je předseda sekce, svolat zasedání musí vždy, požádají-li o to nejméně dva členové sekce.

• ZAHRADNÍK, Rudolf. Za vládu rozumu. Příprava vydání Lenka Jaklová. Praha: Academia, 2002. 194 s. ISBN 80-200-0942-6. Část IV. Učená společnost, s. 54–72. (Výbor z textů R. Zahradníka).

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Učená společnost České republiky
• Stránky společnosti
• Ceny Učené společnosti