Numerus clausus
Numerus clausus (lat., česky „uzavřený počet“) tradičně označuje maximální počty studentů přijímaných na univerzity. Obdobně se také používá pro kvóty ve svobodných povoláních a v jiných sférách veřejného života. V České republice si maximální počty studentů určuje každá vysoká škola sama, počty notářů a exekutorů stanoví ministerstvo spravedlnosti (ale např. v advokacii numerus clausus neplatí, zrušen byl už roku 1869).
V historii byl numerus clausus uplatňován především ve vztahu k Židům. V historickém kontextu může být výrazem myšlena část translokačního reskriptu z roku 1726, který nařizoval opětovné uzavření židů do ghett, a familiantský zákon, stanovující numerus clausus (maximální počet židovských rodin v zemi), důsledkem bylo, že ženit se legálně mohli pouze prvorození synové.V Čechách byl počet židovských rodin ustanoven na 8 541 rodin a na Moravě na 5 106 rodin.
V mnoha případech bylo stanoveno, že jejich podíl na univerzitách nebo v provozování svobodných povolání musí odpovídat procentnímu zastoupení v celé populaci. Toto omezení existovalo z důvodu vyšší průměrné vzdělanosti aškenázských Židů[zdroj?], protože při absenci numeru clausu by v zemích s vysokou židovskou populací židovští studenti z univerzit vytlačili příslušníky majority[zdroj?]. V Rusku byl numerus clausus zaveden tzv. májovými zákony už roku 1882, v Maďarsku, v Rumunsku a v Polsku v průběhu 20. let, v Německu v souvislosti s převzetím moci nacisty roku 1933 a v Československu až v průběhu tzv. druhé republiky v roce 1938.
Neoficiálně se ovšem podobné kvóty vysokoškolských studentů založené na rase nebo náboženském vyznání objevily např. i ve Spojených státech amerických, prakticky až do 50. let je uplatňovaly prestižní univerzity z tzv. Ivy League na severovýchodě USA.[zdroj?] V USA nicméně stále existují rasové kvóty v rámci pozitivní diskriminace, které mají podobný efekt - v průměru inteligentnější mongoloidé jsou při přijímacích zkouškách na některých univerzitách penalizováni[zdroj?], aby se zabránilo jejich dominanci. Univerzity, které tato omezení nemají, jsou z větší části obsazeny Asijskými Američany a Židy[zdroj?], přičemž Židů se samozřejmě dnes žádná omezení netýkají.
