Josef Koutecký

Josef Koutecký vyrůstal v Kralupech nad Vltavou, pak se rodina přestěhovala do Prahy. Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze se rozhodl pro studium lékařství. Fakultu všeobecného lékařství UK vystudoval v roce 1955 s výbornými výsledky a nastoupil jako lékař do dětské léčebny v Novém Bydžově, posléze v Janských Lázních. V roce 1957 přestoupil do Prahy na Kliniku dětské chirurgie FDL UK na Karlově.[5]

V roce 1964 ve svých 34 letech založil v Československu dětskou onkologii, a to v době, kdy na onkologická onemocnění umíralo 97 procent dětí s touto diagnózou. Přispěl k tomu, že se toto číslo postupně snížilo na 17 procent.[6]

Dne 1. listopadu 1978 bylo jeho pracoviště Stanice dětské onkologie na Dětské chirurgické klinice přesunuto do Fakultní nemocnice v Motole, kde vzniklo samostatné oddělení dětské onkologie s 18 a později 25 lůžky, a Koutecký zde byl jmenován primářem.[8] Pod jeho vedením bylo oddělení v roce 1983 dále transformováno na samostatnou Kliniku dětské onkologie a později ještě na současnou Kliniku dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol [6], kde byl přednostou až do roku 2004[5] a která se rozšířila na 60 lůžek.[8] Jmenovací řízení profesorem v oboru dětská onkologie úspěšně zakončil v roce 1987, stal se tak prvním profesorem onkologie v Československu.[6]

V nově vytvořeném oboru se Koutecký snažil prosazovat komplexní péči zahrnující kromě diagnostiky a léčby také rehabilitaci a psychologickou pomoc, jelikož onkologické nemoci i jejich léčba způsobují u dětí těžké tělesné i duševní komplikace.[6]

V letech 1990, 1991–1997 a 2000–2006 byl děkanem 2. LF UK. V období 1997–2000 byl prorektorem pro vnější vztahy Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1998–2002 byl předsedou Učené společnosti ČR.[5]

Koutecký měl renesanční duši, miloval obrazy a hudbu.[6] Na housle hrál od 7 let, od 8 na klavír, ve 14 zkusil skládat sonatiny. Uměl nazpaměť Haydnovy, Beethovenovy i Mozartovy sonáty.[2]

Od roku 1991 pořádal koncerty ve velké aule Karolina.[5] Byl také členem Rady Národního divadla, Nadace Národní galerie a Nadace Českého svazu výtvarných umělců grafiků Hollar.[6] Život člověka i společnosti podle něj stojí na třech hlavních pilířích – na poznání (v nejširším slova smyslu), na schopnosti (lépe řečeno požehnání) vnímat krásu a na vztazích. Velký význam pro něj mělo ovšem také křesťanství,[3] byl silně věřícím.[6]

Měl mimořádný rozhled po celé kultuře, humanistické ideje, které v životě uplatňoval svou lidskostí, mravností a neutuchající snahou sloužit všemu dobrému a krásnému.[5]

Josef Koutecký byl vdovec. Měl dva syny, dcera zemřela. Zemřel 5. července 2019 ve věku 88 let.[6]

Koutecký sepsal jen do roku 2006 300 publikací, 8 monografií, 2 učebnice a 2 skripta.[5]

• Nádory dětského věku (1978)
• Klinická onkologie (1988)
• Nádorová onemocnění dětí a mladistvých (1996)
• Ediční řada Krásná setkání
  • Krásná setkání (sv. I; 2005)
  • Karolinské koncerty s Kocianovým kvartetem (sv. II; 2005)
  • Se studenty (sv. III; 2006)
  • Nejen s uměním a vědou (sv. IV; 2007)
  • Nejen s Múzami (sv. VI; 2008)
• Vodníček Buližníček (1997) – kniha pro děti

Koutecký získal za svůj život desítky cen, například:[6]

• 1996 – medaili Za zásluhy II. stupně od prezidenta republiky Václava Havla[9]
• 16. listopadu 2006 – Medaile Josefa Hlávky[5]
• 2010 – hlavní Národní cena projektu Česká hlava za celoživotní dílo a výzkum v oboru dětské onkologie[6]
• 2014 – cena J. E. Purkyně společnosti ČLS JEP[6]
• Zlatá medaile 2. LF UK[5]
• Zlatá medaile UK[5]
• Čestná medaile Akademie věd ČR „DE SCIENTIA ET HUMANITATE OPTIME MERITIS“[5]