Tygr indočínský

Tento poddruh popsal na základě měření vietnamských tygrů český zoolog Vratislav Mazák v roce 1968 a nazval jej podle známého lovce, ale i obdivovatele a ochránce tygrů Jima Corbetta. Jedná se o středně velkou subspecii, která je menší než tygr indický a sibiřský. Délka těla samců se pohybuje od 2,55 m po 2,85 m a hmotnost od 150 do 195 kg. Jako u ostatních tygrů je i zde poměrně výrazný pohlavní dimorfismus – samice měří 2,3–2,55 m a váží od 100 do 130 kg. Zbarvení srsti je poněkud tmavší a výraznější než například u tygra indického. Černé pruhování je hustší a pruhy užší. Bílé zbarvení spodní části nezasahuje tak vysoko na boky.[2][3]

Indočínští tygři žijí v Myanmaru, Laosu, Kambodži, Vietnamu a Thajsku. Dříve žili i v jižní Číně v provincii Jün-nan, ale v současnosti se tam již s největší pravděpodobností nevyskytují.

Odhad populace tohoto poddruhu je extrémně obtížný. Údaje se pohybují od 352 jedinců po 1 300, resp. „určitě méně než 2 500“. Pesimistická čísla udávala, že v Thajsku žilo v roce 2010 okolo 200 kusů, v Myanmaru asi 85, v ostatních zmíněných státech šlo vždy jen o 10–30 jedinců.[4] Naopak optimistický odhad k roku 2010 byl 700–1 300 kusů.[5] Další zdroje uvádějí, že v roce 2015 se celková populace pohybovala okolo 600–650 kusů.[6] Velké množství těchto tygrů žije v thajském parku Huai Kha Khaeng. Ačkoliv jsou k dispozici sofistikované metody, jako fotopasti, je velmi obtížné detekovat v džunglích jihovýchodní Asie přítomnost tygrů. Například v Myanmaru se v letech 2002 až 2004 provádělo rozsáhlé mapování v rezervaci Hukaung Valley (Kačjinský stát), ale výsledky byly velmi chabé. Bylo zachyceno jen asi šest jedinců a interpolací se vypočítalo, že na území o rozloze 3 250 km² se vyskytuje 7–71 tygrů.[7] V roce 2015 oznámil thajský „Department of National Parks, Wildlife and Plant Conservation“, že se počet tygrů na území Thajska zvýšil v některých rezervacích až o 50 % oproti stavu v roce 2005. Thajsko obecně je považováno za zemi, která se staví velmi dobře k záchraně tygrů.[8]

Mapa ukazující historické rozšíření tygra, přibližné hranice jednotlivých poddruhů a směry šíření.

Matka s mláďaty – Berlínská zoo

Tygr u vody v Houstonské zoo

Dva jedinci v zoo v Cincinnati

Sporná populace v Myanmaru, dříve obvykle považovaná za tygra indického, nyní spíše za tygra indočínského, je vyznačena žlutě. Červeně je vybarveno rozšíření tygra indického.

Tygr indočínský je zřejmě nejméně prozkoumaný žijící poddruh tygra. Jedním z důvodů je to, že se vyskytuje většinou v hustých tropických lesích, často v horách, v relativně méně zalidněných oblastech. Je to samotářské zvíře. Pokud je pozorováno v přírodě více jedinců pohromadě, jde vždy buď o samici s mláďaty anebo o pářící se pár.

Tygr indočínský je vrcholový predátor. Jeho oblíbenou kořistí jsou různé druhy kopytníků – sambar, serau, banteng, gaur, vodní buvol, divoké prase atd. V minulosti lovil i další druhy, jako byl kuprej, jelen lyrorohý, jelínek vepří a jelen Schomburgkův, ale tato zvířata buď vyhynula, nebo jich žije tak málo, že nemohou být pravidelnou lovnou zvěří. Proto se mnozí tygři musí zaměřovat i na menší živočichy, kteří donedávna nepatřili mezi jejich hlavní kořist. Loví proto muntžaky, makaky, dikobraze, jezevce bělohrdlé a některá jiná pralesní zvířata bez ohledu na velikost.[9]

Hlavní hrozbou pro tygra indočínského, stejně jako pro všechny ostatní poddruhy tygrů, je člověk a jeho aktivity. Zde je výčet nejdůležitějších z nich:

• Díky intenzivnímu lovu jeho kořisti a ničení životního prostředí (kácení pralesů) museli tygři změnit v mnoha oblastech stravovací návyky, zaměřit se na menší kořist, která je však ne vždy dokáže uspokojivě zasytit.

• Nelegální lov tygrů přes oficiální ochranu stále probíhá. Jedním z hlavních důvodů je uspokojení poptávky tradiční čínské resp. obecně orientální medicíny. To je v současnosti možná největším problémem pro všechny tygří poddruhy.[11] Překupníci platí za kosti, kůže a orgány velké sumy, které pytlákům zajistí bohatý příjem. Například hmotnost kostí tygra je zhruba 7–10 kg a ve Vietnamu se platilo v 90. letech za 1 kg cca 130–175 dolarů.[12] V současnosti je to ještě více, někdy může cena dosáhnout až 370 dolarů. Oči stojí 170 dolarů, polévka z tygřího penisu 320 dolarů atd.[13] Ačkoliv se tygřími částmi dá „léčit“ téměř cokoliv, jakákoliv účinnost není vědecky prokázána.[14]

• Kvůli fragmentaci jejich prostředí a snížení počtu populace hrozí příbuzenské křížení a tím zmenšení genetické kvality spojené často s různými vadami a nemocemi (rozštěp, šilhavost, lordóza).

• Celá myanmarská populace tygrů (s přesahem do Indie) je někdy řazena k tygrům indočínským, její západní část však někdy k tygrům indickým. Nejnovější výzkumy se přiklánějí k první variantě.[15]
• Tygr indočínský (možná spolu s tygrem čínským) je považován za původní druh, z něhož se jednotlivé poddruhy vyvinuly před cca 70 000–110 000 lety. Má nejvyšší genetickou diverzitu v mikrosatelitních alelách.[4][15]
• V roce 2009 bylo několik vesničanů odsouzeno na 3–12 let za zabití a snědení pravděpodobně posledního indočínského tygra v Číně. Došlo k tomu poblíž vesnice Mengla v provincii Jün-nan.[16]

• MAZÁK, Vratislav. Panthera tigris. Mammalian Species 152 (1981): 1–8. (anglicky)
• LUO, Shu-Jin a kol. What Is a Tiger? Genetics and Phylogeography. In: TILSON, Ronald, NYHUS, Philip J. Tigers of the World: The Science, Politics and Conservation of Panthera tigris. Academic Press, 2nd edition, 2010, s. 35–51.
• MAZÁK Vratislav. Velké kočky a gepardi. Zvířata celého světa – 7. Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1980.
• SEIDENSTICKER, John. Riding the Tiger: Tiger Conservation in Human-Dominated Landscapes. Cambridge University Press, 1999.
• SUNQUIST Mel, SUNQUIST Fiona. Wild Cats of the World. University of Chicago Press, 2002.
• TILSON, Ronald, NYHUS, Philip J. Tigers of the World: The Science, Politics and Conservation of Panthera tigris. Academic Press, 2009.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tygr indočínský na Wikimedia Commons
• IUCN Red List: Panthera tigris ssp. corbetti
• Setting Priorities for the Conservation and Recovery of WILD TIGERS: 2005–2015
• Tigerhomes.org Indochinese Tiger – Panthera tigris corbetti
• Tigers roaring back in India
• Wildlife Thailand The Indochinese tiger (Panthera tigris corbetti)
• HedvabnaStezka.cz Kaeng Krachan: Údolí hladových tygrů v Thajsku