První turkutský kaganát

První turkutský kaganát (staroturecky 𐱅𐰇𐰼𐰰: 𐱅𐰇𐰼𐰰, Kök Türük, čínsky 突厥 汗国, pchin-jin: Tūjué hánguó) neboli Göktürkský kaganát byl středověký staroturecký stát na území Mongolska, Střední Asie (dnešní Kazachstán), Číny (Vnitřní Mongolsko) a Ruska s centrem v Ötükenu na břehu řeky Orchon. Předchůdcem Prvního turkutského kaganátu byl Rouranský kaganát v oblastech Mongolské plošiny. Turkutský kaganát byl založen kaganem Buminem a zanedlouho Turkuti rychle expandovali do Střední Asie a na vrcholu své moci dosahoval Turkutský kaganát rozsahu od Madžuska (severovýchod Číny) až k Černému moři v Evropě. Později zasáhla mohutnou Turkutskou říši občanská válka, po níž se roku 603 rozpadla na dvě poloviny, kaganáty západoturkutský a východoturkutský.

První turkutský kaganát 𐱅𐰇𐰼𐰰: 𐱅𐰇𐰼𐰰 (Kök Türük) 突厥 汗国 ←  ←  552–603  →  → znak
geografie První turkutský kaganát v roce 576
hlavní město:	Ötüken (letní), Sujab (zimní)
rozloha:	6 milionů km² (v roce 557)
obyvatelstvo
národnostní složení:	Turkuti (Gökturci), Wusunové, Jenisejští Kyrgyzové, Telenguti, Kitani, Sogdové
jazyky:	staroturečtina (dynastie, lid), sogdština (úřední, diplomatický), rouranština (úřední), čínština
náboženství:	šamansko-tengristické, buddhistické
státní útvar
státní zřízení:	monarchie
vznik:	552 – vznik
zánik:	603 – rozdělení na dva kaganáty
státní útvary a území
předcházející: Rouranský kaganát Heftalitská říše následující: Východoturkutský kaganát Západoturkutský kaganát