Tuniské tažení

Tuniské tažení (resp.: Bitva o Tunisko) byla rozsáhlá vojenská kampaň na území Tuniska během druhé světové války. Byla to poslední bitva svedená na africkém kontinentu. Bitva začala útokem spojeneckých vojsk 17. listopadu 1942 na poslední baštu Osy v Severní Africe. Bitva nakonec skončila naprostým vítězstvím spojenců a drtivou porážkou sil osy, která se dala přirovnat pouze ke Stalingradu. Z tohoto důvodu někteří vojáci a generálové nazvali Bitvu o Tunisko "Tunisgrad". Porážka sil Osy, jež navíc Hitler krátce před katastrofou paradoxně posílil, byla významnou morální vzpruhou pro spojenecká vojska a přinesla jim, zvláště pak Američanům (jenž byli v Evropě a Africe neostřílení nováčci), bohaté zkušenosti.

Tuniské tažení
konflikt: Druhá světová válka v Africe
Němečtí a italští zajatci
trvání: 17. listopad 1942 – 13. květen 1943 místo: Tunisko výsledek: Drtivé vítězství Spojenců
strany
Spojené království USA Austrálie Nový Zéland Britská Indie Svobodná Francie Polsko Československo	Třetí říše Itálie
velitelé
Harold Alexander Dwight Eisenhower Bernard Law Montgomery	Erwin Rommel Hans-Jürgen von Arnim Albert Kesselring Giovanni Messe
ztráty
76 020 mužů 849 letadel	Asi 300 000 mužů zabito, zraněno nebo zajato 1045 letadel zničeno přes 600 letadel zajmuto