Tunel Sveti Rok

Tunel Sveti Rok (svatý Roch) je jeden z mnoha tunelů na dálnici A1 v Chorvatsku. Je dlouhý 5727 metrů a prochází pohořím Velebit. Nachází se na hranicích Licko-senjské a Zadarské župy.

Tunel Sveti Rok
Základní údaje
StátChorvatsko Chorvatsko
MístoSveti Rok, Jasenice
Silnicedálnice A1
Překonávaná překážkaVelebit
Zeměpisné souřadnice44°18′18″ s. š., 15°40′46,92″ v. d.
ProvozovatelHrvatske autoceste d.o.o.
1. portálSveti Rok, Licko-senjská župa
2. portálJasenice, Zadarská župa
Provozní délka5767 m
Délka tubusu5767 m
Délka tubusu5698 m
Počet dopr. tubusů2
Výstavba
DodavatelHidroelektra niskogradnja d.d. a Konstruktor-inženjering d.d.
Viadukt d.d. a Strabag AG
Zahájení stavby1993
Poslední průraz1999
Dokončení2009
Otevření2003
1. tubus
Zahájení stavby 1. tubusu1993
Průraz 1. tubusu1999
Dokončení 1. tubusu2003
Otevření 1. tubusu2003
2. tubus
Zahájení stavby 2. tubusu2007
Dokončení 2. tubusu2009
Otevření 2. tubusu2009
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Nejbližšími sídly při jeho portálech jsou osada Sveti Rok ze severovýchodní strany a obec Jasenice z jihozápadní.

Severní portál tunelu na Lické straně se nachází ve výšce 561 m n. m. a jižní jadranský v 510 m n. m.[1] Za jižním portálem dále následuje poměrně prudké klesání s dvěma točkami až téměř na úroveň mořské hladiny, kterou dálnice dosahuje u výjezdu Maslenica.

Tunel prochází hranicí mezi dvěma klimatickými zónami a to středomořskou a vnitrozemskou evropskou.

Historie

Výstavba byla zahájena 16. srpna 1993 během probíhající chorvatské války za nezávislost. Místo severního portálu tak bylo například obsazeno srbskými vojáky. 16. října 1999 byl tunel proražen a automobilem jím projel tehdejší chorvatský prezident Franjo Tuđman. Západní tubus tunelu byl zprovozněn 30. června 2003, východní 30. května 2009[1].

Výstavba

Tunel byl ražen Novou rakouskou tunelovací metodou za pomoci vrtání a trhacích prací. Během výstavby bylo objeveno mnoho jeskyní a kaveren (tunel prochází krasovou oblastí vápencového Velebitu). Celková délka objevených chodeb byla přes 1 km a největší jeskyně byla 148 metrů dlouhá, 53 metrů široká a 62 metrů vysoká. Nalezené jeskyně způsobily jisté technologické problémy během výstavby, ale podařilo se je zachovat.

Parametry tunelu

Západní tubus, který byl otevřen dříve, je o něco delší než novější východní – měří 5727 metrů, zatímco východní pouze 5687 metrů. Tubusy jsou od sebe vzdáleny 25 metrů a jsou navzájem propojeny čtyřmi spojkami pro vozidla a dalšími patnácti pro pasažéry.

Parametry tunelu jsou podobné s parametry podobně dlouhého tunelu Mala Kapela, což bylo způsobeno jejich souběžnou výstavbou. Oba tubusy mají 7,7 metru širokou vozovku se dvěma jízdními pruhy a chodníky po obou stranách. Pravidelně se vyskytují nouzové zálivy, odstavné plochy a SOS hlásky. Tunel je rovněž vybaven proměnlivým dopravním značením a rychlost v něm je omezena na 100 km/h. Poblíž obou portálů se nacházejí řídicí a údržbová střediska a také stanice požární ochrany.

Tunel Sveti Rok byl v roce 2010 oceněn organizací EuroTAP jako třetí nejbezpečnější tunel v Evropě.[2][3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tunel Sveti Rok na slovenské Wikipedii.

  1. Puštene u promet druge cijevi tunela Mala Kapela i Sveti Rok. Ezadar [online]. Zadar: 2009-05-30 [cit. 2018-08-16]. Dostupné online. (chorvatsky)
  2. Tunel Sveti Rok – treći najsigurniji tunel u Europi! [online]. Záhřeb: Hrvatska udruga koncesionara za autoceste s naplatom cestarine (HUKA), 2010-11-20 [cit. 2018-08-16]. Dostupné online. (chorvatsky)
  3. https://www.chorvatsko.cz/aktual/100803_tunel_sveti_rok.html

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.