Trypanozomy

Trypanosomatida, podobně jako ostatní bičivky, mají speciální organelu kinetoplast. Kinetoplast vzniká z části mitochondrie a obsahuje mnoho molekul kruhové DNA včetně genů kódujících tzv. guide RNA (gRNA), která umožňuje editaci RNA. Také se u nich vyskytují organely glykozomy, typ tělísek obsahující hydrolázy. Na rozdíl od řádu Bodonida, který má dva bičíky, má tento řád jeden bičík.

Příklady možných stadií čeledi Trypanosomatida.

Během svého životního cyklu se může tento parazit vyskytovat v různých morfologicky odlišných formách, typických pro jeden druh nebo rod. Mezi tato stadia patří například:

• amastigot – kulatý a s krátkým bičíkem – bičík je někdy schovaný a nemusí být vidět
• promastigot – štíhlý s volným bičíkem na jedné straně, kinetoplast jsou před jádrem, toto stadium může také bičík ztratit a stát se amastigotem
• epimastigot – štíhlý, bičík vybíhá z kapsy po straně těla, tvoří krátkou undulující membránu a pak je volný, kinetoplast a bazální tělíska jsou až za jádrem
• trypomastigot – štíhlý, kinetoplast a bazální tělíska jsou až za jádrem, bičík vybíhá z kapsy po straně těla a tvoří dlouhou undulující membránu, na konci bičík může, ale nemusí být volný.
• opisthomastigot – vzácnější morfologie, bičík prochází tělem dlouhou drážkou a vybíhá až na druhé straně.

Zástupci čeledi Trypanosomatida jsou původci vážných onemocnění. Například rod Trypanosoma je původce například Chagasovy choroby a spavé nemoci, rod Leishmania způsobuje různé leishmaniózy (kožní nemoci, vředy).

Trypanosomy mohou mít jednohostitelský nebo dvouhostitelský cyklus. V přenašeči, kterým je převážně hmyz a pijavky, probíhá důležitá část cyklu parazita – množení a diferenciace vývojových stadií.

Čeleď trypanosomatida dělíme podle životního cyklu na jednohostitelské a dvouhostitelské.[4]