Ruměnice pospolná
Ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus), starším názvem ruměnice bezkřídlá – apterus znamená „bezkřídlý“) je ve střední Evropě hojně rozšířený druh ploštice. Dorůstá velikosti okolo 1 cm a živí se sáním semen rostlin, mrtvých živočichů či vajíček hmyzu. Velmi často se vyskytuje ve větších skupinách.
Ruměnice pospolná | |
---|---|
Ruměnice pospolná | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Řád | polokřídlí (Hemiptera) |
Podřád | ploštice (Heteroptera) |
Čeleď | ruměnicovití (Pyrrhocoridae) |
Rod | ruměnice (Pyrrhocoris) |
Binomické jméno | |
Pyrrhocoris apterus L., 1758 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Ruměnice měří 10-12 mm. Má oválný obrys těla s nápadnou černo-červenou kresbou. Křídla většinou nejsou plně vyvinutá. Nohy jsou černé. Při bedlivějším pozorování lze zjistit, že každá ruměnice je v drobných detailech odlišná. Kresba a velikost skvrn na červeném podkladě se mírně mění. Její výrazné a kontrastní zbarvení ji chrání před nepřáteli – ptáky. Dává najevo, že není jedlá a to ji ochraňuje.[1]
Saje převážně rostlinné šťávy. Hlavní složkou stravy jsou především plody lípy – semena pokrytá sladkými šťávami.
Rozmnožování a životní cyklus
Samičky k sobě vábí samce sexuálně přitažlivými sekrety (feromony). Může se stát, že páření trvá celý den. Svá vajíčka klade samička do vlhké půdy, do štěrbin kůry, pod listí a mech. Ruměnice lze pozorovat až do pozdního podzimu. Přezimují dospělí jedinci. Žlázy larev produkují jako u jiných ploštic typicky páchnoucí sekret sloužící k odstrašení nepřítele.[2][3][4]
Výskyt
Jde o druh, který je velmi rozšířený v Evropě, severní Africe, severní Asii a Střední Americe. Ve světě žije 400 druhů ruměnicovitých, z toho pouze dva v České republice. Vyskytuje se od dubna do září.[5]
Jedná se o velmi společenský druh. Již od časného jara se objevuje (vyhřívá) v houfech u zdí či pat stromů. Vyskytuje se v parcích, alejích s akáty nebo kaštany, na hřbitovech. Ve velkém počtu žije na lípách, občas i na akátech nebo tam, kde kvete sléz. Přestože jim sluneční svit nevadí, dávají raději přednost stinným místům.
Odkazy
Reference
- Felix, J.; Hísek, K.: Naší přírodou krok za krokem Zvířata. ISBN 80-00-00264-7, str. 46
- http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=682
- Archivovaná kopie. www.rendy.eu [online]. [cit. 2008-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-14.
- Archivovaná kopie. encyklopedie.seznam.cz [online]. [cit. 2008-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-24.
- Větrovská, T. (překlad): Svět zvířat kolem nás. ISBN 80-85805-62-6, str. 310
Literatura
- Kol. autorů: Velká kniha živočichů ISBN 80-07-00510-2
- Steinbachův velký průvodce přírodou, GeoCenter, Praha, 1994
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu ruměnice pospolná na Wikimedia Commons
- Galerie ruměnice pospolná na Wikimedia Commons