Eucharistická adorace

Monstrance určená k vystavení Eucharistie

Adorace probíhá zpravidla v kostele či kapli. Konsekrovaná sv. Hostie je umístěna do monstrance a vystavena do středu oltáře k úctě věřících. Dle místních zvyklostí může mít různou podobu a délku. Většinou nějakým způsobem navazuje na slavení mši svaté, začíná se modlitbou kněze a končí udělením tzv. svátostného požehnání, kdy kněz sv. Hostií v monstranci požehná věřícím a uloží Eucharistii zpět do svatostánku.

Dny, kdy ve většině katolických farností probíhají adorace jsou dny tzv. velikonočního tridua, tedy Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Zde dle direktáře platí pravidlo, že na Zelený čtvrtek může být adorace s doprovodem písní, na Velký pátek a na Bílou sobotu má probíhat v naprosté tichosti. V poslední době se ve větších farnostech ustálila praxe Eucharistické adorace každý první pátek v měsíci. První pátek je totiž v katolické Církvi zasvěcen Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a mnohde je adorace celodenní.

Litoměřická diecéze zavedla, v období episkopátu Pavla Posáda, praxi tzv. eucharistických dnů, které měly tu podobu, že farnosti se po dnech střídaly a každý den byla eucharistická adorace v jiné farnosti. Od roku 2008 pro značnou organizační zátěž tato iniciativa již nepokračovala.

• Eucharistické dny ve farnostech litoměřické diecéze v r. 2009 - rozpis
• Význam slova adorace na i-encyklopedii
• Eucharistická adorace - heslo na i-encyklopedii