Trimethylboran

Jako kapalina je tato látka bezbarvá. Nejsilnější pásy v infračerveném spektru má při 1330 cm⁻¹, 3010 cm⁻¹ a 1185 cm⁻¹.

Její teplota tání činí −161,5 °C a teplota varu je −20,2 °C.

Tlak páry lze udávat pomocí vzorce log P = 6,1385 + 1,75 log T − 1393,3/T − 0,007735 T, kde T je teplota v kelvinech.[2] Měrné skupenské teplo varu má hodnotu 25,6 kJ/mol.[3]

Trimethylboran popsal Edward Frankland v roce 1862,[4] také získal jeho adukt s amoniakem.[5]

Vzhledem ke své nebezpečnosti nebyla tato sloučenina významněji zkoumána do roku 1921, kdy Alfred Stock a Friedrich Zeidler použili na její přípravu reakci plynného chloridu boritého s dimethylzinkem.[6]

Trimethylboran může být také připraven z Grignardových činidel, pak ovšem obsahuje nečistoty vzniklé z rozpouštědla. V malém množství může být, s 98% výtěžností, vytvořen reakcí trimethylhliníku s bromidem boritým ve směsi dibutyletheru a hexanu.[2]

K dalším možným postupům patří reakce tributylborátu s chloridem trimethylhlinitým a tetrafluorboritanu draselného s trimethylhliníkem.[7]

Je také možné použít reakci fluoridu boritého s methylmagnesiumjodidem.[8]

Trimethylboran je na vzduchu ve vyšších koncentracích samozápalný, hoří zeleným plamenem.[9]

Pomalou oxidací kyslíkem v roztoku nebo plynné fázi lze získat dimethyltrioxadiboralan, obsahující cyklus se dvěma atomy boru a třemi aomy kyslíku; hlavním produktem je však dimethylborylmethylperoxid, jenž se rychle rozkládá na dimethoxymethylboran.[10]

Trimethylboran je silnou Lewisova kyselina, vytváří adukty s amoniakem: (NH₃):B(CH₃)₃.[11] i jinými Lewisovými zásadami. Lewisovská kyselost B(CH₃)₃ byla analyzována pomocí ECW modelu, kde se zjistilyhodnoty E_A = 2,90 a C_A = 3,60. Při vzniku aduktu s trimethylaminem se objevuje sterické odpuzování atomů N methylových skupin na B. ECW modelem lze určit sílu těchto sterických efektů.

Trimethylboran za pokojové teploty reaguje s vodou a chlorem. Také může reagovat s mastnotou, ovšem nikoliv s polytetrafluorethylenem nebo sklem.[2]

Trimethylboran rovněž vstupuje do reakce s diboranem, kde dochází k disproporcionaci na methyldiboran a dimethyldiboran, (CH₃)BH₂.BH₃ a (CH₃)₂BH.BH₃.

V plynném skupenství reaguje s trimethylfosfinem za vzniku pevné soli, přičemž reakční teplo je −170 kJ/mol. Tento adukt má skupenské teplo sublimace −103 kJ/mol.

S trimethylarsinem a trimethylstibinem TMB nereaguje.[8]

Methyllithium s trimethylboranem vytváří tetramethylboritanovou sůl se vzorcem LiB(CH₃)₄. Tetramethylboritanový anion je izoelektronický s neopentanem, tetramethylsilanem a tetramethylamonným kationtem.

Trimethylboran se používá k počítání neutronů, kde musí být velmi čistý.[11]

Také se využívá při chemických depozicích z plynné fáze v případech, kde je třeba bor a uhlík deponovat společně.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trimethylborane na anglické Wikipedii.