Trdelník

Podobné výrobky jsou známy ve světě a také jinde mají v některých případech (Švédsko, Slovensko) registrovánu značku PGI. V Maďarsku je trdelník znám jako kürtőskalács, je považován za téměř „národní symbol“. Mezi další podobné výrobky patří:

• Rakousko: známý jako Prügelkrapfen
• Německo: známý jako Baumstriezel nebo Baumkuchen
• Lucembursko známý jako Baamkuch, kde je tradičním jídlem na svatbách a jiných slavnostech
• Litva: Šakotis nebo Raguolis (v západní Litvě jako Bamkuchinas)
• Polsko: Sękacz podobný zákusek
• Slovensko: Skalický trdelník, pro tento název má Slovensko registrovánu unijní značku PGI
• Švédsko: pro název Spettekaka má Švédsko také registrovánu unijní značku PGI

Ačkoliv trdelník původně nepochází z Česka, má zde dlouhou historii. Marie Úlehlová-Tilschová ve své knize Česká strava lidová zmiňuje trdelník v pamětech obyvatel ze Slovácka a Podřipska z poloviny 19. století. Úlehlová-Tilschová uvádí, že trdelníky byly populární, protože umožňovaly využít dohořívajícího ohně či žhavých uhlíků po opékání masa na rožni, které u nás však postupně ztratilo na popularitě.[3] Augusta Šebestová uvádí ve své knize Lidské dokumenty z roku 1900, že trdelníky se na Slovácku tradičně posílaly ženám tzv. do kouta (část obytné místnosti pro ženy v šestinedělí).[4] Majitel pekařství ve Vidči, které začalo vyrábět trdelníky ve stáncích po celém Zlínském kraji pod značkou Valašský trdelník v roce 2004, přičemž předtím se v regionu neprodávaly, zmiňuje, že se u nich v rodině návod na výrobu dědil z generace na generaci. Uvádí, že trdelník pochází z Rumunska a do Beskyd se dostal společně s přistěhovalci někdy kolem 17. století. Pekl se jen pro slavnostní příležitosti.[5] K náhlému nárůstu jeho popularity došlo na počátku 21. století. Trdelník (či nesprávně trdlo) se stal nedílnou součástí stánkového prodeje během různých slavností, jarmarků, festivalů, ale i v mnoha turistických oblastech.[6] Po roce 2015 se začala objevovat verze trdelníku plněná zmrzlinou.[7] Označení „staročeský trdelník“ je často považováno za pouhý marketingový trik.[8][9]

Historie trdelníku ze Skalice, městečka na slovensko-moravském pomezí, se odvíjí z historického Sedmihradska. Odtud se s Maďary dostal do slovenské Skalice. Za člověka, který ve Skalici trdelníky zpopularizoval, je považován sedmihradský kuchař hraběte Gvadániho, který zde působil v druhé pol. 18. stol.[10] V současnosti má Slovensko pro Skalický trdelník registrovanou známku EU „chráněné zeměpisné označení“ – PGI (protected geographical indication).[11]