Trachyspermum ammi

Plody jsou oválné, světle hnědé a připomínají kmín kořenný nebo římský kmín. Má hořkou, ostrou chuť s chutí připomínající anýz a oregano. Vůní je shodný s tymiánem, protože obě rostliny obsahují thymol, nicméně je aromatičtější a chutí pronikavější. I malé množství plodů může v jídle získat chuťovou převahu.

Plody adžvanu

Rostlina se pěstuje převážně v Íránu a severní Indii – v roce 2006 například 55 % celkového objemu výroby v Indii pocházelo z Rádžasthánu. Vyžaduje slunné místo s vlhkou půdou, nesnese mráz, ale je možné ji pěstovat jako brzy na jaře do skleníku vysévanou letničku.[2] Plody se sbírají až po úplném dozrání[2]

Plody se zřídkakdy konzumují bez tepelné úpravy, často se naopak praží či smaží na ghí, přepuštěném másle, což koření umožňuje rozvinout komplexnější aroma. V indické kuchyni je častou ingrediencí Baghaaru (Urdu: بگھار), směsi koření smaženého na oleji či másle, jež se používá k dochucování pokrmů z čočky. V Afghánistánu se plody adžvanu sypají sušenky a chléb.

Adžvan se také používá pro prevenci infekcí a křečí, zlepšuje trávení, zmírňuje astma a působí jako afrodiziakum. Má antibakteriální a fungicidní účinky, plody i esenciální olej se používají pro podporu pocení, jako diuretikum, na podporu vykašlávání i jako tonikum. Je využíván při léčbě řady nemocí, např. kašle, chřipky, nachlazení, astmatu, cholery, průjmu, koliky, poruch trávení, ale také artritidy, otoků a revmatismu.[3]