Tomáš Pojar

Od roku 1995 působil v nevládní humanitární organizace Člověk v tísni, kde se stal o dva roky později ředitelem. V organizaci působil až do roku 2005, kdy začal působit na českém ministerstvu zahraničních věcí,[1] kde zastával funkci náměstka pro dvoustranné vztahy a 1. náměstka pro bezpečnostní otázky, záležitosti EU a bilaterální vztahy s evropskými státy.[2][3] V letech 2010 až 2014 zastával pozici velvyslance České republiky v Izraeli.[4] Od dubna 2014 je prorektorem soukromé vysoké školy CEVRO Institut.[5]

Vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a je členem Občanské demokratické strany.[6] Je ženatý a s manželkou Martinou má děti Eduarda, Rachel a Eliáše. Jeho otec PhDr. Miloš Pojar byl po roce 1989 prvním československým velvyslancem v Izraeli.

Kritizoval ministra zahraničí Tomáše Petříčka, ministra kultury Lubomíra Zaorálka a bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga za jejich společné prohlášení z 23. května 2020, ve kterém odsoudili plánovanou izraelskou anexi židovských osad, které Izrael od roku 1967 vybudoval na okupovaném Západním břehu Jordánu, což je území se kterým Palestinci počítají pro svůj budoucí stát Palestina. Podle Pojara „Výhrady vůči politice přátel či spojenců se obvykle tlumočí tradičně diskrétními diplomatickými metodami.“[7] Pojar rovněž odmítl návrat několika milionů palestinských uprchlíků, který by mohl vést k „likvidaci židovského státu jako národní domoviny.“[7]