Tomáš Berka (voják)

Tomáš Berka (16. února 1896, Praha[1] – 15. října 1943, Drážďany, Nacistické Německo) byl československý voják, legionář a příslušník ilegální odbojové (protinacistické) organizace Obrana národa.

Tomáš Berka
Narození16. února 1896
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. října 1943 (ve věku 47 let)
Drážďany
Německá říše Německá říše
Příčina úmrtípoprava stětím
Místo pohřbeníKrčský hřbitov
Povolánívoják
Ocenění Československý válečný kříž 1914–1918
Československý řád Sokol s meči
Československá medaile Vítězství
Československá revoluční medaile
Československý válečný kříž 1939
PříbuzníMiloslav Berka (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí

Narodil se v rodině vlakového průvodčího Františka Berky v Praze. Zde absolvoval střední školu a v roce 1915 byl odveden ke službě v rakousko-uherské armádě. Jako velitel družstva mysliveckého praporu byl 1. listopadu 1915 odeslán na ruskou frontu. Po krátké anabázi padl poblíž Lucku v červnu 1916 do ruského zajetí.

V legii

Po ročním pobytu v zajateckých táborech vstoupil do československých legií v Rusku. Po absolvování důstojnického kurzu se ve funkcích velitele čety a později velitele roty zúčastnil bojů u Bachmače, Novonikolajevska, Irkutska, Čeljabinska, Krasnojarska a též na transsibiřské magistrále. Zpět do vlasti se vrátil jako nadporučík 28. července 1920.

V Československu

V Československé armádě sloužil u pěších pluků v Nitře, Levicích a Praze. Od 21. července, již v hodnosti kapitána velel poddůstojnické školy. Od 30. října 1927 do 30. září 1930 absolvoval Válečnou školu v Praze. Po absolvování řady kurzů sloužil ve štábu 6. pěší divize v Brně a od 30. září 1931 do 16. dubna 1939 pracoval na Ministerstvu národní obrany s přestávkou v období branné povinnosti státu od 25. září do 15. října 1938, kdy působil jako styčný důstojník u velitelství IV. armády v Brně.

Okupace

Roky 1939 až 1940

Po německé okupaci působil od 17. dubna 1939 na MNO v likvidaci, kde se staral o umisťování důstojníků do civilních služeb, přičemž se snažil, aby byly zohledněny potřeby vznikajícího odboje. V rámci odboje se podílel na odchodech důstojníků do zahraničí a přípravu jednotek po pozdější boj proti okupantův v rámci tzv. Velké Prahy. V tomto prostoru zároveň řídil velitelství Obrany národa. První pokus o jeho zatčení učinilo gestapo při likvidaci tzv. První garnitury Obrany národa v noci z 21. na 22. prosince 1939. Zatčení se mu podařilo uniknout a přejít do ilegality. Zpočátku se ukrýval v Praze a později v západních Čechách. I zde se podílel na činnosti Obrany národa. 2. ledna 1941 odmítl nabídku kpt. Morávka na umožnění odchodu do zahraničí.

Tomáš Berka a co o něm vědělo gestapo do roku 1942
"Gestapácký pavouk" znázorňující Schema nekomunistického proudu národního odboje v protektorátu z roku 1942

Zajímavý obrázek o tom, co všechno vědělo gestapo o odboji poskytuje "Schema nekomunistického proudu národního odboje v protektorátu z roku 1942". Na schématu je zachycen (v levém horním rohu) velký obdélník s titulkem: MILITÄR = Obrana národa (ON). Pod ním jsou pak dva obdélníky: ZENTRALKOMMANDO = Centrální velení a pod ním LANDESKOMMANDO = zemské velení. Zemské velení je rozčleněno do třech sloupečků:

  • PRAG = Praha
  • BÖHMEN = Čechy
  • MÄHREN = Morava

Pod prvním sloupčekem (Praha) jsou uvedena pod sebou následující jména:

  • Gen. HOMOLA I. G. 1939-40 = Generál Bedřich Homola I. garnitura ON (1939 – 1940)
  • Oberst LISY II. G. = Plukovník Jaroslav Lisý – II. garnitura ON (náčelník štábu Ústředního vedení (tzv. druhé garnitury) Obrany národa)
  • Oberst TH. BERKA = Plukovník Thomas Berka = Tomáš Berka.

Zatčení, věznění, odsouzení, ...

Tomáš Berka byl zatčen gestapem až v rámci zatýkání po atentátu na Heydricha 7. července 1942 v Plzni. V ilegalitě na útěku byl plných 905 dnů. Vězněn byl v Plzni, v Praze, Budyšíně a nakonec v Drážďanech, kde byl 27. srpna 1943 tzv. Lidovým soudem odsouzen za zločin přípravy velezrady k trestu smrti. Rozsudek byl v drážďanské věznici vykonán dne 15. října 1943 stětím.

Po druhé světové válce

Povýšení

Za své zásluhy v odboji byl v roce 1947 povýšen in memoriam do hodnosti plukovníka generálního štábu.

Pomník důstojníků generálního štábu, obětí z let 1939 - 1945
Pomník důstojníků GŠ
(obětí z let 1939 - 1945)

Pomník padlým a popraveným absolventům Vysoké školy válečné před sídlem Ministerstva obrany ČR (Tychonova 270/2 Praha 6; GPS souřadnice: 50°05′40″ s. š., 14°24′03″ v. d. ) se nachází na prostranství uvnitř objektu MO (není veřejně přístupný). Pomník byl slavnostně odhalen 11. listopadu 2004 a jeho autorem je akademický sochař Peter Nižňanský. V textu je uvedeno: "PAMÁTCE DŮSTOJNÍKŮ GENERÁLNÍHO ŠTÁBU, ABSOLVENTŮ VYSOKÉ ŠKOLY VÁLEČNÉ, KTEŘÍ POLOŽILI SVÉ ŽIVOTY V LETECH 1939-1945", následuje výpis jmen …. PLK. GŠT. TOMÁŠ BERKA 1896 - 1943 ....[2]

Pamětní deska na Generálním štábu AČR
Pamětní deska u vchodu do GŠ AČR

Pamětní deska je umístěná napravo od hlavního vchodu do historické budovy Generálního štábu Armády České republiky (GŠ AČR; Vítězné náměstí 1500/5, 160 00 Praha 6 – Dejvice). Na desce[3] je nápis: "PAMÁTCE TĚCH, KDO V PŘEDVEČER II. SVĚTOVÉ VÁLKY V TÉTO BUDOVĚ PŘIPRAVOVALI VLAST K OBRANĚ A V LETECH NÁSLEDUJÍCÍCH ZA JEJÍ SVOBODU ZAPLATILI SVÝMI ŽIVOTY." Následuje abecední výčet jmen, na 4. místě shora je uveden … plk. gšt. Tomáš BERKA 16.2.1896 - 15.10.1943 ...[3]

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Narození Panny Marie v Michly
  2. ŠTRUPL, Vladimír. Vojenská pietní místa v Praze 6, Pomník důstojníků Generálního štábu, Obětí z let 1939 - 1945 [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, o.s.; (Praha 6), 2006-03-06 [cit. 2017-11-23]. Dostupné online.
  3. ŠTRUPL, Vladimír. Vojenská pietní místa v Praze 6, Pamětní desky Padlým vojákům, napravo od vchodu do GŠAČR [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, o.s.; (Praha 6), 2006-04-26 [cit. 2017-11-23]. Dostupné online.

Literatura
  • STEHLÍK, Eduard. plukovník generálního štábu Tomáš Berka (* 16. 2. 1896 - 15.10.1943 popraven v Drážďanech). In: LÁNÍK, Jaroslav, a kol. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945 (Encyklopedický přehled nejvýznamnějších vojenských osobností československého protifašistického odboje.). Praha: Ministerstvo obrany České republiky-Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), 2005. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-01. ISBN 80-7278-233-9. (28, 29) Archivováno 1. 1. 2014 na Wayback Machine

Související články

Externí odkazy
  • SCHEJBAL, BC., Jiří. Osudy členů odbojové organizace Obrana národa – oblastního velitelství Velká Praha (životní příběhy bratří Berkových, Jaroslava Konečného a Tomáše Plcha, bývalých legionářů a důstojníků československé armády). Hradec Králové, 2015 [cit. 2018-01-14]. 136 s. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové; Filozofická fakulta; Historický ústav. Vedoucí práce doc. PhDr. Marta Kohárová, CSc.. Studijní program: N7105 = Historické vědy; Studijní obor: Historie. Dostupné online.
  • MAREK, Jindřich. 905 dní na útěku před nacisty [online]. Lidové noviny, 2017-02-17 [cit. 2018-01-14]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.