Tmavomodrý svět (film)

Film vypráví o československých letcích za druhé světové války ve Spojeném království. Začátek filmu zavádí diváka do roku 1950, kdy je někdejší pilot František Sláma (Ondřej Vetchý) vězněn na Mírově a bojuje se zápalem plic. Na marodce se setká s německým lékařem MUDr. Blaschkem (Hans-Jörg Assmann), který ho ošetřuje, a Vildou Houfem (Miroslav Táborský), jimž vypráví svůj příběh válečného pilota bojujícího za svoji vlast ve Spojeném království.

Děj vyprávění začíná okupací v roce 1939 po Mnichovské dohodě. Hlavním hrdinou je důstojník československého letectva František Sláma, jenž musí spolu se svou posádkou předat olomoucké letiště německé armádě při okupaci Československa v roce 1939. S mladým nadějným letcem Karlem Vojtíškem (Kryštof Hádek) následně utíká do Spojeného království, kde se s dalšími Čechy a Slováky připravují na boj proti nacistům. Přátelství obou mužů však rozdělí osobní spor, vzniklý ze vztahu k půvabné Angličance Susan (Tara Fitzgeraldová), nad jejímž domem byl sestřelen mladší z pilotů při souboji s Němci. Ač je jejich přátelství zasaženo náklonností k Susan, která se po seznámení zamiluje do Františka, zachrání Karel Vojtíšek svého druha Františka Slámu, jemuž se při návratu z Francie přes kanál La Manche zadře motor (poškozený buď střepinou flaku nebo v nějakém předchozím leteckém souboji). Sláma vyskočí na padáku, spadne do moře a začne nafukovat záchranný člun (dinghy), který ale praskne. Bez člunu by v ledové vodě brzy ztratil vědomí a utonul. Vojtíšek, ve snaze pomoci svému druhovi shozením vlastní dinghy, zachytí při nízké ostré zatáčce (téměř „nožový“ let) koncem křídla o vlny a zřítí se. Prudkým nárazem zřejmě omdlí, zůstane v letounu a zahyne. Člun zůstane na vodě, což Slámovi umožní přežít.

Příběh je zarámován prostředím vězení, kam je bývalý válečný pilot a hrdina – avšak nyní označený za „zrádce lidu“ – uvržen komunisty po návratu ze Spojeného království. Film poukazuje na zacházení s válečnými hrdiny ze západní fronty druhé světové války. Válečný veterán a filantrop Jan Horal byl jedním z těch, kteří radili tvůrcům filmu ohledně vykořisťování českých pilotů, kteří bojovali o Británii.[6]

Piloti létají na stíhačkách Supermarine Spitfire proti německým Messerschmitt Bf 109, sestřelují střední bombardér Heinkel He 111, též na okamžik doprovází Boeing B-17 Flying Fortress a chrání poškozený North American B-25 Mitchell.

Věra Mišková  Právu hodnotila výše realizaci scénáře než scénář samotný, jiní odborníci konstatovali, že profesionálně výborně zvládnutý film nemusí vyvolat intenzivnější zážitek anebo zasáhnout srdce diváků.[7]

Na vyhlášení českých filmových výročních cen získal Tmavomodrý svět čtyři České lvy, za nejlepší režii (Jan Svěrák), kameru (Vladimír Smutný), střih (Alois Fišárek), hudbu (Ondřej Soukup) a dále cenu pro divácky nejúspěšnější český film.[5] Ocenili ho také kritici a časopis Cinema.[8] Česká filmová akademie ho nominovala jako svého zástupce do kategorie nejlepší cizojazyčný film pro vyhlašování Oscarů, ale do užšího výběru se nedostal.[9]

Vojenský letecký historik Jiří Rajlich k filmu obdiv nevyjádřil, řekl o něm, že „je to instantní polévka…, po níž vám v horším případě bude těžko od žaludku“.[10]

Recenzenti britských periodik film většinou hodnotili příznivěji než téměř současně do kin uvedený tematicky podobný Pearl Harbor s tím, že přes některá klišé dějové linie i v zachycení bitvy o Británii a prostředí Royal Air Force, se českým tvůrcům podařilo ducha historické události lépe vystihnout.[11] Vzhledem k omezené distribuci a tomu, že byl uveden v originále s titulky,^[zdroj?] však Tmavomodrý svět ve Spojeném království nedosáhl zdaleka takového diváckého úspěchu a tržeb.