The Holographic Principle

Simone Simons (2015)

První nápady k albu začal kytarista Mark Jansen dávat dohromady již v roce 2014.[4] S nahráváním poté Epica začala v prosinci 2015 ve studiu Sandlane Recording Facilities v nizozemském městě Rijen.[5][6] Členové skupiny dříve skládali a zkoušeli nové písně ve svých domácích studiích, od alba The Quantum Enigma (2014) ovšem začala kapela zkoušet společně. Podle Delahaye to nahrávce „přidalo na dynamice a výrazu“.[4] Pro album měla Epica napsaných celkem dvacet sedm písniček, ze kterých následně vybrala osmnáct, které začala nahrávat.[7]

Role producenta se opět ujal Joost van den Broek, který s kapelou začal spolupracovat při nahrávání předchozí desky The Quantum Enigma. Během nahrávání alba také Epica místo samplů[pozn. 1] poprvé ve své historii použila plnohodnotný živý symfonický orchestr.[8] Na desce dostaly prostor i brutální řevy a heavymetalové riffy, které se podle Jansena stylově podobají kapele Amon Amarth. O ty se na albu postaral právě Jansen a bubeník Ariën van Weesenbeek.[9] Delahaye o tvrdším stylu skupiny řekl, že „Epica byla dříve orchestr doprovázený metalovou kapelou, kdežto teď je to metalová kapela doprovázená orchestrem.“[4] Zpěvačka Simone Simons při nahrávání alba zkoušela nové pěvecké polohy a díky tomu se dle vlastních slov na desce výrazově pohybuje od opery a rocku až po pop, přičemž v baladách zpívá hodně jemným hlasem.[4]

Nahrávání alba skončilo 15. května[10] a konečný mix byl dokončen o necelé dva týdny později. Album smíchal Jacob Hansen za pomoci van den Broeka.[11] Z osmnácti nahraných písniček pak členové skupiny na album vybrali konečných dvanáct.[pozn. 2][7] Dne 29. července oficiálně vyšel první singl z alba, píseň „Universal Death Squad“[13] a 8. září poté Epica vydala další singl s názvem „Edge of the Blade“. K této písni rovnou natočila také videoklip.[14]

The Holographic Principle oficiálně vyšlo 30. září 2016 u vydavatelství Nuclear Blast na CD a v digitální podobě. Je k dostání v základní edici obsahující CD s albem, ve verzi vinylové LP dvojdesky (průhledné, modré nebo černé provedení), v digibook edici obsahující bonusové CD The Acoustic Principle (obsahuje akustické předělávky několika písní z alba) a v earbook edici.[15] Tato verze obsahuje obsahuje základní a dvě bonusová CD, The Acoustic Principle a The Instrumental Principle, které obsahuje instrumentální nahrávky písní z alba.[16]

Den po vydání Epica vystoupila na svém vlastním festivalu Epic Metal Fest. Její vystoupení se skládalo převážně z písní z právě vydaného alba The Holographic Principle.[17]

Sedmé studiové album Epicy uvádí dvou a půlminutové intro „Eidola“, které postupně vrcholí a ke konci nastupuje velký orchestr a sbory. Po intru následuje „Edge of the Blade“, kde se poprvé objevuje i zpěvačka Simone Simons. Pozadí písně tvoří epické prvky a podladěné kytary, které připomínají styl Amon Amarth.[11] Ten podtrhuje i kytarista Mark Jansen se svým growlingem. U následující „A Phantasmic Parade“ má úvodní slovo orchestr, do kterého se přidá Simons a dvojzpěvy. Píseň následně graduje, zrychluje a do popředí se dostávají metalové riffy i Jansenovy řevy. Další písní je první singl, „Universal Death Squad“. Začátek písně obstaralo violoncello a klavír. Následně melancholickou atmosféru roztrhnou rychlé metalové riffy, do kterých se připojí smyčce, sbory a nakonec i Simons, která zde zpívá také v nižších polohách. Na pozadí další písně, „Divide and Conquer“, se zprvu ozývají tajemné hlasy a lesní rohy a úvod je spíše klidný. Do něj začne duet Jansena a Simons, který doplňují sbory. Následující „Beyond the Matrix“ zní nezvykle vesele a filmově.[11] Přibližně v polovině skladby přestanou znít mohutné aranže a riffy a nastane klidná, téměř pohádková část písně.[11] Tu svými growly naruší Jansen a opět se rozezní mohutné kytarové riffy. Jansen při psaní skladby vycházel z filmu Matrix.[4] Tuto skladbu Epica znovu nahrála v roce 2018, a to pouze za doprovodu orchestru Metropole Orkest.[18]

Coen Janssen (2015)

Druhou polovinu alba otevírá „Once upon a Nightmare“, což je spíše filmová a hodně emotivní balada s čistým hlasem Simone Simons.[11] „The Cosmic Algorithm“ je pro změnu svižná skladba, ve které se střídají Simonsiny zpěvy a sbory. Devátou písní je „Ascension – Dream State Armageddon“, která začíná v pomalém tempu a na pozadí se postupně objevují metalové riffy, píseň graduje a ke slovu se dostává i Jansen s growly. Podle něj se jedná o jednu z nejtvrdších skladeb na desce.[19] Album pokračuje svižnou písní „Dancing in a Hurricane“. Text této písně je o dětech, kteří se snaží užívat si život v nebezpečném prostředí a byl inspirován uprchlickou krizí. Píseň tedy přímo nezapadá do konceptu alba.[20] Úvod další písně „Tear Down Your Walls“ obstaraly převážně smyčce a klavír, poté ovšem Epica opět nasadí rychlé metalové tempo, které následně trošku zmírní. Závěrečnou písní alba je dvanáctiminutový epos „The Holographic Principle – A Profound Understanding of Reality“. Epica v této skladbě shrne prakticky vše, co doposud na albu zaznělo. Velký prostor v písni dostal také symfonický orchestr.[11][20]

David Havlena, redaktor českého časopisu Spark, již při prvním poslechu alba uvedl, že nahrávka bude pro mnohé album roku a že formu Epicy v roce 2016 nejspíše nikdo nepřekoná.[11] Následně v recenzi pro Spark ještě doplnil, že The Holographic Principle staví Epicu na samotný „vrchol symfonického řetězce“. S jeho slovy souhlasil i další redaktor, Robert Čapek, který potvrdil, že současná Epica nemá soupeře, a spolu s Havlenou nahrávku ohodnotil 6 body, což je ve Sparku maximální počet.[21] Kritikou na albu ovšem nešetřila Jana Vrbková, která prohlásila, že je na ni The Holographic Principle až „příliš sladké a melodické“, a nahrávku ohodnotila pouhými 3 body.[21] V celkovém hodnocení redaktorů Sparku byla deska ohodnocena 4,26 body z 6.[1] Sandra Yeomans v recenzi pro hudební server Metal Wani ohodnotila album 8 body z 10 a uvedla, že největší chybou je místy přeprodukovaný zvuk.[2]

Nahrávka první týden po vydání obsadila čtvrté místo v nizozemské hitparádě Mega Album Top 100 a deváté místo v německé hitparádě Media Control Charts. V belgickém žebříčku Ultratop se umístila nejlépe na dvanácté pozici.[22] V České republice se album nejlépe umístilo na třinácté pozici prodejnosti pro 40. týden v roce 2016 (3. října – 9. října).[23]

Epica během vystoupení na festivalu Summer Breeze Open Air, 2017

V rámci podpory alba se Epica vydala na turné po Severní Americe. To probíhalo v listopadu a prosinci 2016 a bylo nazváno The North American Principle Tour.[24] Na toto turné měla Epica jet společně s kapelami Fleshgod Apocalypse, Xandria a The Agonist.[25] Kvůli problémům s vízy byla ovšem Xandria donucena své turné v Severní Americe zrušit.[26] V době, kdy byly skupiny v Severní Americe, vyšlo lyric video[pozn. 3] k písni „Ascension – Dream State Armageddon“. Na jeho pozadí byly použity záběry ze živého vystoupení skupiny na festivalu Epic Metal Fest.[19]

Další koncertní šňůra proběhla na začátku roku 2017 na společně s kapelou Powerwolf, duo skupin doprovodila třetí kapela Beyond the Black, která vystupovala jako předkapela.[27][28] Během turné, které začalo 12. ledna 2017 v německém městě Wiesbaden, kapely navštívily celkem deset zemí. Mezi nimi bylo i Česko, kde vystoupily v pražském Foru Karlín.[28] Na konci února a na začátku března Epica na turné samostatně pokračovala v Rusku a ve Skandinávii. V severských zemích ji jako předkapela podpořili islandští Skálmöld.[28][29]

V dubnu 2017 Epica zavítala do Japonska, Tchaj-wanu a Jižní Koreje[28] a o měsíc později vystupovala v Jižní Americe.[28] Poté následovaly koncerty na metalových festivalech.[28]

Po Jižní Americe skupina opět zavítala do Severní Ameriky a do Evropy. Severoamerická část koncertní série proběhla v září 2017 a jako předkapely se jí zúčastnily skupiny Lacuna Coil, Insomnium a Elantris.[30][31] V rámci evropského turné, které začalo v půlce listopadu,[32] proběhl též koncert ve Zlíně,[33] a tentokrát Epica vystupovala jako headliner. V roli předskokanů ji doprovázely skupiny Vuur a Myrath.[32][34]

• Simone Simons – mezzosopránový zpěv
• Mark Jansen – kytara, growling, screaming
• Isaac Delahaye – kytara
• Coen Janssen – klávesy
• Rob van der Loo – basová kytara
• Ariën van Weesenbeek – bicí