Tetraethylolovo

Tetraethylolovo je organokovová sloučenina, která se používala jako antidetonační přísada do motorových benzínů. V dnešní době je nahrazováno ferrocenem.

Tetraethylolovo

strukturní vzorec tetraethylolova

Obecné
Systematický název tetraethylplumban
Ostatní názvy tetraethylolovo, TEL
Latinský název Tetraethylplumbium
Anglický název Tetraethyllead
Německý název Tetraethylblei
Funkční vzorec (CH3CH2)4Pb
Sumární vzorec C8H20Pb
Vzhled bezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS 78-00-2
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 201-075-4
PubChem 6511
ChEBI 30182
UN kód 1649
SMILES CC[Pb](CC)(CC)CC
InChI 1S/4C2H5.Pb/c4*1-2;/h4*1H2,2H3;
Číslo RTECS TP4550000
Vlastnosti
Molární hmotnost 323,44 g/mol
Teplota tání −136,8 °C
Teplota varu 108 °C (5,3 kPa)
82 °C (1,73 kPa)
Teplota rozkladu 200 °C
Hustota 1,659 g/cm³ (12 °C)
1,652 8 g/cm³ (20 °C)
Dynamický viskozitní koeficient 0,87 cP (20 °C)
Index lomu 1,519 8
1,519 5 (20 °C)
Rozpustnost ve vodě nerozpustný
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
alkoholy
ethery
kapalné uhlovodíky
Povrchové napětí 28,5 mN/m (20 °C)
Struktura
Tvar molekuly čtyřstěnný
Dipólový moment 0 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° 52,7 kJ/mol (kapalina)
109,6 kJ/mol (plyn)
Entalpie varu ΔHv 167,64 J/g
Bezpečnost

GHS06

GHS08

GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-věty R61 R26/27/28 R33 R50/53 R62
S-věty S53 S45 S60 S61
Teplota vzplanutí 73 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastnosti

Za běžných podmínek jde o bezbarvou kapalinu. Zpomaluje hoření benzínu, a proto se používalo ke zvyšování oktanového čísla automobilových benzínů. Jde o těkavou toxickou látku dobře rozpustnou v tucích, která snadno proniká kůží, ale také se rychle a prakticky úplně vstřebává ze vzduchu v plicích. V játrech se metabolizuje na toxické trietylolovo.[2]

Výroba a spalování

Slitina Na+Pb reaguje s chlorethanem za vzniku tetraethylolova, olova a chloridu sodného.

4 NaPb + 4 C2H5Cl → Pb(C2H5)4 + 3 Pb + 4 NaCl

Další možností výroby je působení suchého chloridu olovnatého na Grignardovo činidlo. Chlorid olovnatý se dá snadno vyrobit rozpouštěním kovového olova v kyselině dusičné, z níž je možno poté olovnaté kationty Pb2+ vysrážet kyselinou chlorovodíkovou, nebo nasyceným roztokem chloridu sodného. Grignardovo činidlo připravíme například vařením jodethanu s hořčíkovími pilinami v bezvodém diethyletheru (pochopitelně pod zpětným chladičem, opatřeným chlorkalciovým uzávěrem, kvůli zamezení přístupu vzdušné vlhkosti do reakční směsi).Jodethan se dá připravit mnoha způsoby, třeba rozkladem jodidu fosforitého ethanolem.

Reakce:

3 I2 + 2 P → 2 PI3
PI3 + 3 C2H5OH → 3 C2H5I + H3PO3
C2H5I + Mg → C2H5MgI
4 C2H5MgI + 2 PbCl2 → 2 MgI2 + 2 MgCl2 + Pb + Pb(C2H5)4
3 Pb + 8 HNO3 → 3 Pb(NO3)2 + 2 NO + 4 H2O
Pb(NO3)2 + 2 Cl → PbCl2 + 2 NO3

Tetraethylolovo se spaluje za vzniku oxidu uhličitého, vody a olova

Pb(C2H5)4 + 13 O2 → 8 CO2 + 10 H2O + Pb

Reference

  1. Tetraethyllead. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, Český a Slovenský dopravní klub 1996, ISBN 80-901339-4-0

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.