Tetřívek prériový

Bojující samci na tokaništi

Tetřívci prérioví jsou známí nezvyklým typem rozmnožování, který je v biologii znám jako lek či skupinový tok. Tok začíná počátkem jara, někdy ještě v době sněhové pokrývky, a pokračuje až do června. Princip spočívá ve shromáždění kohoutů (cca 8–20, výjimečně až 70[8]) na společném rovném plácku (tokaništi, aréně) bez křovinné vegetace jen s nízkou trávou, aby na ně mohly vidět slepice, které též dorazily na lekoviště. Každý kohout si vyhradí prostorové teritorium (plocha teritorií může být různá, typicky 5×10 m a více). Na to samci začnou o tato teritoria bojovat. Boje jsou umocňovány hlasitým, nízko položeným tokem, který připomíná bubnování či hlas hluboké píšťaly. Tento zvuk může být slyšet na kilometry daleko. Boje jsou doplňovány intenzivním naparováním, během kterého samci „tančí“ samicím s hlavou u země, dupou nohama, natahují křídla šikmo nahoru, zvedají ocas, natahují svá růžkovitá krční pera a hlavně roztahují své hrdelní vaky, které se spolu s pouškami nasytí výraznými pomerančovými barvami. Samci často vzlétávají do výše a s intenzivní vervou se vrhají na své soky. Tetřívci však mají ritualizované způsoby odchodu z boje, které zabraňují krveprolití. Kohouti se někdy ukloní pozorujícím slepicím, případně se vrhají do vzduchu vysokými skoky a s pomocí třepotajících křídel takto vysílají samicím své zdravice. Samice někdy odpoví podobným způsobem. Z tokaništních bojů obyčejně vzejde jeden či dva vítězní dominantní samci, kteří se postarají o většinu kopulací se samicemi. Vítězí většinou kohouti s největšími hrdelními vaky, největšími poušky, nejdelšíma nohama a nejlepšími teritorii (za nejlepší jsou považována teritoria nejblíže středu tokaniště). Boje na tokaništi mohou trvat až dva měsíce.[9][5]

Po kopulacích se tetřívci rozptýlí po okolí. Samice začínají stavět hnízdo v husté trávě. Snůšku tvoří 4–17 vajec.[9][8] Vejce mají olivovou až žluto-hnědou barvu a tmavě hnědým kropením.[8] Na vejcích sedí pouze samice, inkubační doba trvá kolem 23–25 dní.[8] Prekociální a nidifugní kuřata se klubou nejčastěji od konce května do počátku června, kdy dochází k vrcholnému rojení hmyzu, který poskytuje mladým kuřatům důležitou bílkovinnou stravu. Kuřata se rychle vyvíjí a kolem stáří dvou týdnů již podnikají první lety. V blízkosti matek zůstávají až do věku 8–10 týdnů, kdy dochází k jejich osamostatnění.[9][8]

Tetřívek prériový se živí převážně semínky, listy a hmyzem. Potravu sbírá většinou ze země, i když občas se za ní pustí i do stromoví. Typicky se krmí časně z rána a za soumraku. V zimě jsou tetřívci odkázáni hlavně na listy a semínka, avšak v létě mohou potravu doplňovat bobulemi, pupínky a hmyzem. Kuřata jí hlavně hmyz.[8]

Tetřívci prérioví jsou na tetřevy poměrně zdatní letci a při hledání potravy mohou za potravou dolétávat i 50 km.[9]

• Birds of North America. Příprava vydání François Vuilleumier. New York, US: DK Publishing, 2020. ISBN 978-0-7440-2053-3. S. 422. (anglicky)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tetřívek prériový na Wikimedia Commons
• Taxon Tympanuchus cupido ve Wikidruzích
• Profil na Audubon.com (anglicky)
• Profil na AllAboutBirds.com (anglicky)