Lek (biologie)

Lek či lekový systém (u ptáků znám jako skupinový tok) je typ rozmnožovací strategie u některých druhů zvířat. Spočívá ve shluku samců na jednom místě (označovaném jako lekoviště či aréna, u ptáků známé jako tokaniště), kde samci předvádí své zásnubní pózy a rituály, při nichž si samice vybírají svého budoucího partnera.

Skupinový tok teřívků pelyňkových; na fotografii lze vidět šest samců jak předvádí své opeření méně nápadným samicím

Lekový systém lze nalézt u řady druhů ptáků, hmyzu a savců. Míra interakce mezi samci se liší od vůbec žádné až po propracované kooperativní namlouvací tance.[1]

Definice leku

Lek je poměrně obtížné definovat. Americký biolog Jack Bradbury jej definoval s pomocí čtyř hlavních kritérii:[2]

  1. Samci neposkytují svým potomkům parentální péči a jejich příspěvek je omezen na spermie.
  2. Samci se shlukují na shromaždištích (lekovištích), na které se samice přicházejí pářit.
  3. Místa na lekovištích, odkud dochází k vokálním projevům samcům, neobsahují žádné jiné zdroje než samotné samce.
  4. Samice se mohou svobodně rozhodnout, kterého samce si vyberou ke kopulaci.

Paradox leku

Samice během leku dávají přednost samcům s nejvýraznějšími biologickými znaky (např. nejlepším peřím). Z takového výběru přitom samicím neplyne žádná přímá výhoda kromě geneticky kvalitnějších potomků. Postupem času, jak si samice vybírají stále tytéž samce s podobnými výraznými znaky, by se měla snížit genetická diverzita v populaci natolik, že by výrazné znaky měly vymizet a nakonec by se tedy měla i eliminovat výhoda preference samic. U samic nicméně přetrvávají silné preferenční sklony. Tento jev se označuje jako paradox leku.[3]

Odkazy

Reference
  1. Lek (animal behaviour) [online]. Britannica. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
  2. FRIEDL, Thomas W.P.; KLUMP, Georg M. Sexual selection in the lek-breeding European treefrog: body size, chorus attendance, random mating and good genes. S. 1141–1154. Animal Behaviour [online]. 2005-11 [cit. 2021-03-20]. Roč. 70, čís. 5, s. 1141–1154. DOI 10.1016/j.anbehav.2005.01.017. (anglicky)
  3. MILLER, Christine W; MOORE, Allen J. A potential resolution to the lek paradox through indirect genetic effects. S. 1279–1286. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences [online]. 2007-05-22. Roč. 274, čís. 1615, s. 1279–1286. DOI 10.1098/rspb.2006.0413. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.