Ternitz

Ternitz je město v okrese Neunkirchen v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy. Žije zde přibližně 15 tisíc[1] obyvatel.

Ternitz
Stará radnice

znak
Poloha
Souřadnice47°43′ s. š., 16°2′ v. d.
Nadmořská výška393 m n. m.
StátRakousko Rakousko
Spolková zeměDolní Rakousy
OkresNeunkirchen
Ternitz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha65,3 km²
Počet obyvatel14 632 (2018)[1]
Hustota zalidnění223,9 obyv./km²
Správa
StarostaRupert Dworak
Vznik1352
Oficiální webwww.ternitz.gv.at
E-mailgemeinde@ternitz.at
Adresa obecního úřaduHans-Czettel-Platz 1
2630 Ternitz
Telefonní předvolba02630
PSČ2620, 2630, 2631, 2632, 2732, 2733, 2734
Označení vozidelNK
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Ternitz leží v Industrieviertelu (Průmyslové čtvrti) v Dolních Rakousích. Plocha města je 65,32 kilometrů čtverečních a 56,38 % plochy je zalesněno.

Katastrální území
  • Dunkelstein
  • Flatz
  • Holzweg
  • Mahrersdorf
  • Pottschach
  • Putzmannsdorf
  • Raglitz
  • Rohrbach am Steinfelde
  • Sieding
  • St. Johann am Steinfelde

Členění města
  • Blindendorf
  • Döppling
  • Dunkelstein
  • Flatz
  • Gadenweith
  • Gutenmann
  • Hintenburg
  • Holzweg
  • Mahrersdorf
  • Ober Ternitz
  • Pottschach
  • Putzmannsdorf
  • Raglitz
  • Reith
  • Rohrbach
  • Sieding
  • St. Johann
  • St. Lorenzen
  • Stixenstein
  • Thann
  • Unter Ternitz

V zastavěném území města Termitz je Přírodní park Sierningtal-Flatzer Wand mezi Hintenburgem, Siedingem a zasahuje až do Flatzu.

Sousední obce

Historie

Název „Ternitz" byl poprvé zmíněn v roce 1352. Centrum dnešního Ternitzu mohlo být ve středověku hustě osídleno, ale průběhem staletí zpustlo.

Rozmach města nastal až v 19. století díky prodloužení Jižní dráhy v roce 1842, nádraží Ternitz bylo postaveno v roce 1847. V roce 1846 byla postavena kovárna Franze Müllera. Roku 1862 koupil Alexander von Schoeller (1805-1886) továrnu od tehdejšího majitele Reichenbacha a o čtyři roky později založil Ternitzskou železárnu a ocelárnu. Díky vzniku ocelářského průmyslu vznikaly dělnické kolonie a počet obyvatel narůstal a brzy v továrně pracovalo více než 1000 lidí. Ternitzské osídlení se rozšířilo na území obcí St. Johann am Steinfeld, Dunkelstein a Rohrbach am Steinfeld. V roce 1923 následovalo spojení těchto tří obcí s Ternitzem. V roce 1948 byl Ternitz povýšen na město. Roku 1969 došlo ke spojení obcí Flatz a Sieding s Ternitzem a následovalo připojení obcí Pottschach a Raglitz s městem Ternitz.

Náboženství

Evangelická obec je v Ternitz, také římsko-katolická farnost v Ternitz, Dunkelstein, Sieding, St. Johann, St. Lorenzen a Pottschach.

Politika

V zastupitelstvu města je 37 křesel, která po volbách konaných 14. března 2010 byla podle získaných mandátů rozdělena takto:

Starostou města je Rupert Dworak (SPÖ). Má na starosti obory obchodu, personální, sportovní, bezpečnost a katastrofy. Vedoucím kanceláře je Ing. Helmut Million.

Zástupcem starosty je Karl Reiterer (SPÖ). Má na starosti obory odpadní vody a zpracování odpadků, městský stavební dvůr, parky a sady, autopark.

Hospodářství a infrastruktura

Doprava

Ternitz je dopravně dobře přístupný. Leží na silnici B17 Vídeňská Neustädtská silnice a dostupná je S6 Semmerinská rychlostní silnice s výjezdem u Neunkirchenu.

Ternitz leží také na Jižní dráze s nádražími v Ternitz a Pottschach s meziměstským provozem.

Hospodářství

V roce 2001 bylo nezemědělských pracovišť 484 a 168 pracovišť v zemědělských a lesnických pracovišť v roce 1999. Podle sčítání lidu v roce 2001 bylo 6383 obyvatel výdělečně činných v místě bydliště, tj. 43,19 %.

Budovy

Mateřské školy

Dolnorakouská zemská mateřská škola v

  • Ternitz-Stadtzentrum
  • Ternitz-Grundackergasse
  • Ternitz-Raglitz
  • Ternitz-Dunkelstein
  • Pottschach
  • Wassergasse
  • Farní mateřská škola Pottschach

Obecné školy
  • Ternitz I (Stapfgasse)
  • Ternitz II (Dunkelstein)
  • St. Lorenzen
  • Dr. Adolfa Schärfa Pottschach
  • Kreuzäckergasse

Hlavní školy
  • Dr. Karla Rennera-hlavní škola Ternitz
  • Nová střední škola - Pottschach

Všeobecná malířská vyšší škola
  • BORG Ternitz

Zvláštní školy
  • Všeobecná zvláštní škola Ternitz

Polytechnická škola
  • Polytechnická škola Ternitz

Hudební škola
  • Regionální hudební škola Ternitz s dislokovanými učebnami
  • Stapfgasse
  • Pottschach
  • St. Lorenzen
  • Grafenbach v úřední budově Sieding

Lidová univerzita
  • Lidová univerzita vzdělávací středisko Ternitz

Osobnosti

Rodáci
  • Johann Georg Hauer (1853–1905) - doktor filozofie a básník nářečí
  • Karl Spiehs (* 1931), - producent filmové komedie, zábavných filmů a televizních seriálů
  • Ferry Graf (* 1931) - finský zpěvák a představitel Rakouska na Grand Prix 1959
  • Kurt Ingerl (1935–1999) - sochař („Svázaná žena")
  • Rudolf Taschner (* 1953) – matematik

Přátelé Ternitzu

Vývoj počtu obyvatel

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ternitz na německé Wikipedii.

  1. Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]

Literatura
  • Ernő Deák: Ternitz. In: Othmar Pickl, Alfred Hoffmann (Hrsg.): Österreichisches Städtebuch. Teil 4: Friederike Goldmann (Red.): Die Städte Niederösterreichs. Band 3: R – Z. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1982, ISBN 3-7001-0459-6, S. 133–145.
  • René Harather: Die Geschichte der Region und Stadt Ternitz von den Anfängen bis zur Gegenwart. Unter besonderer Berücksichtigung sozialgeschichtlicher Aspekte. Stadtgemeinde Ternitz, Ternitz 1998.
  • René Harather: Unser Ternitz. Zum 650. Jahrestag der urkundlichen Ersterwähnung. Fotografien von Christian Handl. Heimat-Verlag, Schwarzach u. a. 2002.
  • Elisabeth Schober: Schulen der Stadt Ternitz. Versuch einer narrativen Studie aus dem Bereich der Schulgeschichte. Wien 1991, (Diplomarbeit Univ. Wien 1991).
  • Dieter Steindl: Regesten der hochmittelalterlichen Nennungen auf dem Gebiet der Stadtgemeinde Ternitz und ihrer Katastralgemeinden. Wien 1997, (Diplomarbeit Univ. Wien 1997).

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.