Tea tree oil

Tea tree oil je černý až velmi světle hnědý esenciální olej čerstvé kafrové vůně. Získává se z listů kajeputu střídavolistého (Melaleuca alternifolia), jehož domovinou je severovýchodní pobřeží státu Nový Jižní Wales v Austrálii. Olej má vynikající vlastnosti pro použití v medicíně (včetně antiseptických a antimykotických účinků) a zřejmě také výborné kosmetické vlastnosti. Tea tree oil se obvykle používá zředěný, protože na čistý olej se často objevují nežádoucí reakce (i když podráždění mohou vyvolat i nižší koncentrace).

Tea Tree Oil

Tea tree oil by neměl být zaměňován s čajovým olejem (tea oil), sladkým jedlým olejem lisovaným ze semen čajovníku čínského (Camellia sinensis - rostlina, z níž se získává čaj) nebo olejnaté čajové rostliny Camellia oleifera.

Tea tree oil je účinný proti zlatému stafylokoku (Staphylococcus aureus) včetně MRSA. Při používání v desetiprocentní koncentraci nebylo nikdy zjištěno, že by způsoboval rezistenci - ta však byla pozorována při nižších koncentracích[1].

Historie a extrakce
Terpinen-4-ol

Původní Bundjalungští obyvatelé východní Austrálie používali "čajové stromy" jako tradiční medicínu, inhalací olejů z rozdrcených listů léčili kašel a nachlazení. Také dávali tyto listy na rány, které následně přikryli obkladem. Dále tyto listy používali i k přípravě roztoku k léčbě bolestí v krku a kožních nemocí[2][3].

Použití samotného oleje, na rozdíl od surového rostlinného materiálu, nebylo běžnou praxí až do doby, kdy výzkumník Arthur Penfold publikoval ve 20. a 30. letech 20. století první zprávu o antimikrobiálním účinku. Při zkoumání tohoto účinku oleje se tento ukázal jako jedenáctkrát silnější než u fenolu[4].

Komerční průmyslové využití oleje započalo po prvním zveřejnění Penfoldových zjištění ohledně lékařsky využitelných vlastnostech (20. léta 20. století). Vyráběl se z přirozeně rostoucí rostliny kajeputu střídavolistého, která dávala olej příslušného chemotypu. Materiál pro výrobu se stříhal ručně a často se destiloval na provizorních, mobilních destilačních soupravách vytápěných dřevem.

Pěstování kajeputu střídavolistého, Coraki.

Po 2. světové válce výroba poklesla, protože poptávka po oleji vymizela, zřejmě v souvislosti s vývojem účinných antibiotik a zhoršujícímu se obrazu přírodních produktů. Zájem o olej opět stoupl v 70. letech v rámci obecné renesance zájmu o přírodní produkty. V 70. a 80. letech se rozvinulo komerční pěstování, které vedlo k zavedení mechanizace a široké produkci výrobků z esenciálního oleje[5].

Mezi více než 98 sloučeninami obsaženými v oleji je za většinu antimikrobiálního účinku odpovědný terpinen-4-ol.

Přestože se tea tree oil normálně komerčně extrahuje z rostliny Melaleuca alternifolia, lze ho extrahovat také z rostlin Melaleuca dissitiflora a Melaleuca linariifolia. Tea tree oil je mezinárodním standardem ISO 4730 (2004) "Olej z rostlin Melaleuca, typ terpinen-4-ol", který specifikuje úroveň 15 složek, které jsou potřeba k tomu, aby byl olej označen jako "tea tree oil".

Složení
Sloučenina Koncentrace [%]
tea tree oil ISO 4730 (2004)
terpinen-4-ol30-48
γ-terpinen10–28
α-terpinen5–13
1,8-cineol0–15
α-terpinolen1,5–5
α-terpineol1,5–8
α-pinen1–6
p-cymen0,5–8

V kvalitním Tea tree oilu by mělo být alespoň 35 % terpinen-4-olu, ale pod 3 % 1,8-cineolu, jelikož u 1,8-cineolu je podezření na alergenní reakce[zdroj?].

UPOZORNĚNÍ : norma ISO4730 byla změněna a obsah povolených látek je pozměněn. TTO musí například nyní obsahovat min.35% terpinen4-ol. Je třeba se orientovat dle ISO 4730:2017

Použití v medicíně

Tea tree oil se v Austrálii anekdoticky považuje za silné antiseptikum již mnohem déle, než byly tyto účinky prokázány vědecky. Čerstvé studie však podporují roli oleje v péči o kůži a při léčbě různých onemocnění.

Tea tree oil je účinný proti bakterii Staphylococcus aureus (včetně MRSA), a pokud se používá v 10% koncentraci, je při aplikaci na kůži srovnatelný s mupirocinem, aniž by přitom způsoboval rezistenci. Při nižších koncentracích se však rezistence může objevit. Menší úspěšnost má při aplikaci do nosu[1].

Tea tree oil je známý také jako antimykotikum účinné in vitro proti řadě dermatofytů vyskytujících se na kůži[6]. In vivo se šampon s 5 % oleje ukázal jako účinná léčba lupů, vzhledem ke schopnosti ničit organismy Malassezia furfur, nejčastějšího původce této nemoci[7].

Účinnost přípravků obsahujících tea tree oil, určených pro povrchové použití proti kandidóze je podporována schopností ničit in vitro organismy rodu Candida[8].

Při léčbě mírného akné se přípravek s 5 % tea tree oilu ukázal srovnatelný účinek jako 5% benzoylperoxid, byť nástup účinku byl pomalejší[9]. V jiné studii z roku 2007 byl 5% gel při statisticky významných výsledcích srovnatelný s placebem[10].

Existují omezené výzkumy, které ukazují, že tea tree oil může mít povrchový účinek proti virům, zvláště proti herpesvirům (opar, plané neštovice, pásový opar apod.)[11].

Jedna studie ukázala, že tea tree oil v 5% roztoku je in vitro účinnější než komerční přípravky proti svrabu[12].

Použití proti blechám

Tea tree oil se již dlouho používá jako metod účinného přírodního boje proti blechám, přímou aplikací na srst psů, koní a ovcí nebo přidáváním do vody při koupeli. Použití u koček mělo za následek poškození jejich zdraví, v některých případech i smrt. To proto, že si kočky olizují srst a požívají tak olej na ní nanesený[13].

Podle National Animal Poison Control Center je používání oleje u psů spojováno s hypotermií, svalovou slabostí, poruchou pohybové koordinace, třesem, změnami chování a paralýzou. Byla publikována zpráva, kde měly tři kočky klinické příznaky a jedna kočka zemřela poté, co u nich byl aplikován tea tree oil[14].

Bezpečnost

U malého množství lidí se vyskytuje alergická kontaktní dermatitida jako reakce na kontakt kůže s tea tree oilem. V italské studii 725 pacientů byla testována aplikace neředěného oleje a roztoků o koncentraci 1 % a 0,1 %. V případě neředěného oleje se u přibližně 6 % pacientů objevilo podráždění kůže. U 1% roztoku pozoroval dráždivou reakci pouze jediný pacient (ze 725). Roztok 0,1 % nevyvolal reakci u žádného ze 725 pacientů[15]. Alergické reakce mohou být způsobovány různými oxidačními produkty, které vznikají při expozici oleje světlu a/nebo vzduchu[16][17].

Vnější aplikace neředěného oleje a/nebo nevhodně vysoké dávky jsou spojovány s toxickými účinky, včetně smrti, u koček a dalších zvířat[18][19][20].

Zpochybněná případová studie publikovaná v The New England Journal of Medicine shrnula, že "opakovaná povrchová expozice levandulovému a tea tree oleji pravděpodobně způsobila prepubertální gynekomastii" (abnormální zvětšení prsů) u tří chlapců[21]. Studie zahrnovala jen tři osoby a jedinou společnou složkou použitou u chlapců ve studii byla levandule. Zatímco ve všech třech případech šlo o použití produktů obsahujících levandulový olej, pouze jeden chlapec užíval produkt, který obsahoval tea tree oil. Ve všech případech vymizela gynekomastie během několika měsíců.

Používání produktů obsahujících levandulový olej a tea tree oil bylo v té době přerušeno. Ve stejném listu byly publikovány výsledky zkoumání buněčné kultury, ukazující, že oba esenciální oleje vykazují in vitro slabé estrogenní a antiandrogenní vlastnosti, nebyly však prováděny žádné testy in vivo. Výzkumníci dali také najevo, že ke gynekomastii mohly přispět i jiné složky produktů, nebo že svou roli mohla hrát i genetika. Poukázali též na to, že estrogenní nebo antiandrogenní aktivita byla hlášena také pro některé další běžně používané esenciální oleje, stejně jako pro některé potraviny, například mandle nebo arašídy, aniž by byl zmíněn nějaký případ prepubertální gynekomastie[21].

Při použití v koncentracích pod 4 % a zejména pod 1 % může tea tree oil selhávat v ničení bakterií a vytvořit evoluční tlak, který může vést k tomu, že se bakterie stanou méně citlivé na tea tree oil a také na některé antibiotika in vitro[22].

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tea tree oil na anglické Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. bastyrcenter.org [online]. [cit. 2019-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19.
  2. Shemesh, A., and W. L. Mayo. 1991. "Australian tea tree oil: a natural antiseptic and fungicidal agent." Aust. J. Pharm. 72:802-803
  3. Low, T. 1990. Bush medicine. Harper Collins Publishers, North Ryde, NSW, Australia
  4. Penfold, A. R., and R. Grant. 1925. "The germicidal values of some Australian essential oils and their pure constituents, together with those for some essential oil isolates, and synthetics. Part III." J. R. Soc. New South Wales 59:346-349.
  5. Johns, M. R., J. E. Johns, and V. Rudolph. 1992. "Steam distillation of tea tree (Melaleuca alternifolia) oil." J. Sci. Food Agric. 58:49-53
  6. Nenoff P, Haustein UF, Brandt W. Antifungal activity of the essential oil of Melaleuca alternifolia (tea tree oil) against pathogenic fungi in vitro. Skin Pharmacol.. 1996, roč. 9, čís. 6, s. 388–94. PMID 9055360.
  7. Satchell AC, Saurajen A, Bell C, Barnetson RS. Treatment of dandruff with 5% tea tree oil shampoo. J Am Acad Dermatol.. 2002, roč. 47, čís. 6, s. 852–5. DOI 10.1067/mjd.2002.122734. PMID 12451368.
  8. Hammer K, Carson C, Riley T. In-vitro activity of essential oils, in particular Melaleuca alternifolia (tea tree) oil and tea tree oil products, against Candida spp. J Antimicrob Chemother. 1998, roč. 42, čís. 5, s. 591–5. DOI 10.1093/jac/42.5.591. PMID 9848442.
  9. Bassett I, Pannowitz D, Barnetson R. A comparative study of tea-tree oil versus benzoylperoxide in the treatment of acne. Med J Aust. 1990, roč. 153, čís. 8, s. 455–8. PMID 2145499.
  10. The efficacy of 5% topical tea tree oil gel in mild to moderate acne vulgaris: a randomized, double-blind placebo-controlled study [online]. Level1diet.com [cit. 2008-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-17.
  11. Bishop, C.D. Anti-viral Activity of the Essential Oil of Melaleuca alternifolia. Journal of Essential Oil Research. 1995, s. 641–644.
  12. Walton, S. et al. Acaricidal Activity of Melaleuca alternifolia (Tea Tree) Oil. Arch Dermatol. 2004, roč. 140, s. 563. DOI 10.1001/archderm.140.5.563.
  13. Testimonials of cats becoming ill after tea tree cat bathing
  14. Toxicology Brief: Tea Tree Oil[nedostupný zdroj]
  15. Lisi P, Melingi L, Pigatto P, Ayala F, Suppa F, Foti C, Angelini G. Prevalenza della sensibilizzazione all´olio essenziale di Melaleuca. Ann Ital Dermatol Allergol 54. 2000, s. 141–144.
  16. Hammer KA, Carson CF, Riley TV, Nielsen JB. A review of the toxicity of Melaleuca alternifolia (tea tree) oil. Food Chemistry Toxicology. May 2006, roč. 44, s. 616–625. DOI 10.1016/j.fct.2005.09.001.
  17. Rutherford T, Nixon R, Tam M, Tate B. Allergy to tea tree oil: retrospective review of 41 cases with positive patch tests over 4.5 years. Australasian Journal of Dermatology. May 2007, roč. 48, s. 83–87. DOI 10.1111/j.1440-0960.2007.00341.x.
  18. Bischoff, K. and Guale, F. Australian Tea Tree (Melaleuca alternifolia) Oil Poisoning in Three Purebred Cats. Journal of Veterinary Diagnostic Investigation. 1998, roč. 10, s. 208.
  19. Villar D, Knight MJ, Hansen SR, Buck WB. Toxicity of melaleuca oil and related essential oils applied topically on dogs and cats. Veterinary Human Toxicology. April 1998.
  20. Small, B.E.J. Tea Tree Oil. Australian Journal of Experimental Agriculture and Animal Husbandry. 1981, roč. 21, s. 439. DOI 10.1071/EA9810439.
  21. Henley D, Lipson N, Korach K, Bloch C. Prepubertal gynecomastia linked to lavender and tea tree oils. N Engl J Med. 2007, roč. 356, čís. 5, s. 479–85. DOI 10.1056/NEJMoa064725. PMID 17267908.
  22. Habituation to sub-lethal concentrations of tea tree oil (Melaleuca alternifolia) is associated with reduced susceptibility to antibiotics in human pathogens

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.