Tavrická gubernie

; vlajka	; znak
	Hymna: Bože, Carja chrani!
geografie	; Mapa Tavrické gubernie z roku 1901
	; Mapa Tavrické gubernie z roku 1901
hlavní město:	Simferopol
rozloha:	63 538 km² (rok 1918)
	obyvatelstvo
počet obyvatel:	1 634 700 (rok 1906)
národnostní složení:	Ukrajinci, Rusové, Krymští Tataři, Němci, Židé, Bulhaři
	státní útvar
státní zřízení:	gubernie Ruského impéria
mateřská; země:	Ruské impérium
	státní útvary a území
	Novoruská gubernie
	Krymský chanát
	Jekatěrinoslavská gubernie
	Krymská lidová republika

Tavrická gubernie[p 1] (rusky Таврическая губерния – Tavričeskaja gubernija; ukrajinsky Таврійська губернія – Tavrijska hubernija; krymskotatarsky Tavrida guberniyası) byla v letech 1802–1917 gubernie na jihu Ruského impéria, která se nacházela na území moderní Ukrajiny, na Krymu a pevnině severně od něj až k Dněpru. Její rozloha byla zhruba 63 tisíc čtverečních kilometrů a sousedila na jihu a západě s Černým mořem, na východě s Azovským mořem, na severozápadě s Chersonskou gubernií a na severovýchodě s Jekatěrinoslavskou gubernií. Hlavním městem byl Simferopol. Celkem zde žilo (v roce 1897) půldruhého milionu obyvatel.

V roce 1917 byla Tavrická gubernie rozdělená a její oblasti kromě poloostrovu Krym byly prohlášené za území Ukrajinské lidové republiky.

Správní členění

Historická mapa Tavrické gubernie z roku 1821

Znak Tavrické gubernie

Tavrická gubernie se na začátku dvacátého století členila na osm ujezdů a dvě samostatná gradonačalstva (městské okresy), na pevnině to byly berďanský ujezd, melitopolský ujezd a dněperský ujezd a na Krymu perekopský ujezd, jevpatorijský ujezd, simferopolský ujezd, feodosijský ujezd a jaltský ujezd a městské okresy Sevastopol a Kerč.

Jednotka	Správní středisko	Rozloha (verst²)	Obyvatel (1897)
Berďanský ujezd	Berďansk	7 702,0	304 718
Dněperský ujezd	Alešky	11 470,5	212 241
Melitopolský ujezd	Melitopol	11 639,7	384 239
Perekopský ujezd	Perekop	5 111,9	51 393
Jevpatorijský ujezd	Jevpatorija	5 040,2	63 211
Simferopolský ujezd	Simferopol	4 153,9	141 717
Feodosijský ujezd	Feodosija	6 060,3	115 858
Jaltský ujezd	Jalta	1 465,0	73 260
Kerčsko-jenikalské gradonačalstvo	Kerč	143,9	43 698
Sevastopolské gradonačalstvo	Sevastopol	266,4	57 455

Obyvatelstvo

Jazykové/etnické složení obyvatelstva Tavrické gubernie a jejích částí v roce 1897: Ukrajinci žlutě, Rusové červeně, Krymští Tataři zeleně, Němci šedě a Židé modře

Podle sčítání v roce 1897 žilo v Tavrické gubernii 1.447.790 obyvatel, přičemž žádné etnikum nemělo v rámci celé gubernie většinu. Nejvíce bylo Ukrajinců, 611.121 (42,21 %), kteří tvořili většinu ve všech třech „pevninských“ ujezdech, naopak na Krymu byli až třetí v pořadí po Rusech a Krymských Tatarech, kteří měli obojí v rámci Krymu zhruba třetinu obyvatel. Rusů bylo celkově 404 463 (27,94 %) a Krymských Tatarů 196,854 (13,6 %). Dalšími významný menšinami byli Němci s 78 305 (5,41 %) obyvateli, Židé (mluvící jidišem) s 55,418 (3,83 %) a Bulhaři s 41,260 obyvateli (2,85 %).

Odkazy

Poznámky

Název přejatý z Ottova slovníku, což je přijatelné, protože jde o historický subjekt. Správně česky by mělo být Tavridská gubernie podle Sborníku starobylých listin a zákonů Ruské říše týkajících se práv a majetku ruských poddaných.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Таврическая губерния na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tavrická gubernie na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Tavrická gubernie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Název přejatý z Ottova slovníku, což je přijatelné, protože jde o historický subjekt. Správně česky by mělo být Tavridská gubernie podle Sborníku starobylých listin a zákonů Ruské říše týkajících se práv a majetku ruských poddaných.