Taunnguská dynastie

Taunnguská dynastie byla královská dynastie vládnoucí v letech 1510–1752 v Myanmaru (Barmě), v tzv. Taunnguské říši, která se historicky dělí na období První Barmské říše (1510–1599) a Druhé Barmské říše (1599–1752). Za zakladatele dynastie je považován Minkyinyo (1486–1531) pocházející z města Taunngu, podle nějž nese dynastie jméno, nebo jeho syn Tapinšweitchi (1531–1550), který provedl klíčovou územní expanzi (podrobení Monů 1541, zisk Horní Barmy 1544) a založil hlavní město Pegu.[1] Jeho švagr Bhuyinnaun (vládl 1551-1881) pak připojil některá knížectví Šanů, království Ajuthaju i část Laosu a udělal z Barmy nejmocnější stát v jihovýchodní Asii. Po jeho smrti ovšem docházelo k postupnému rozpadu říše.[2] Čelila povstáním Siamců, Arakanců, odbojných šlechticů, útokům Manípurců i Číňanů ze severu. Z rozvratu říši dostali králové Anaukpetlun (vládl 1605-1628) a jeho bratr Thalun (1629-1648), ale jen načas.[3] Rozhodný úder zasadili dynastii a její říši Monové, vedení Baňjou Dalou, kteří královskou rodinu zajali a vyhlásili vlastní království.

Taunnguská dynastie  တောင်ငူမင်းဆက်  ↓ 1510–1752 ↓
geografie Taunnguská říše v roce 1580
hlavní město:	Taunngú (1510–1539) Pegu (1539–1599, 1613–1635) Ava (1599–1613, 1635–1752)
rozloha:	460 000 km² (v roce 1875)
obyvatelstvo
počet obyvatel:	1 982 000–2 313 000 (dle censu)
jazyky:	barmština (úřední), thajština, khmerština, etnické jazyky
náboženství:	théravádový buddhismus (státní), animistické, křesťanské, hinduistické, islámské
státní útvar
státní zřízení:	monarchie
měna:	ganza kyat, stříbrný kyat
státní útvary a území
předcházející: království Ava království Hanthawaddy státy Šanů Lan Na Ajutthajské království Lan Xang Manípur následující: Třetí Barmská říše Ajutthajské království Lan Xang Manípur