Třeskonice

Název vesnice je odvozen z příjmení Třeskoň ve významu ves lidí Třeskoňových. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech in Trzeskoniczich (1437), Trzeskowicze (1548), Trzeskonicze (1588), s dvorem trziskoniczkym (1623), Trzeskonieczkymi (1629) nebo Držeskowitz a Tržeskonicz (1787).[4]

První písemná zmínka o obci pochází až z roku 1437.[2] Tehdy Jan Vlček z Minic zapsal do desek dvorských své tvrze Líčkov a Minice spolu s několika dalšími vesnicemi včetně Třeskonic svém bratrovi Vaňkovi a neteři Markétě. Třeskonice nikdy netvořily samostatné dominium, až do roku 1848 byly součástí panství Líčkov.[5] Ze středověkého a raně novověkého období je o Třeskonicích minimum zpráv. Soupis poddaných podle víry z roku 1651 uvádí v Třeskonicích 27 obyvatel, tři z nich se dosud nepřihlásili ke katolictví.[6] O tři roky mladší berní rula zde zachytila 6 statků, žádný z nich nebyl opuštěný. Byla zde krčma, všichni hospodáři pěstovali chmel.[7] Jména všech obyvatel mají německou podobu. Znamená to, že v té době už bylo původní české obyvatelstvo nahrazeno německými kolonisty. Teprve ve 2. polovině 18. století se Třeskonice začaly rozrůstat nad svou středověkou dimenzi. Zatímco tereziánský katastr z roku 1757 stále ve vsi uvádí jen 7 statků, roku 1787 zde stálo už 33 budov.

Po uzákonění povinné školní docházky Marií Terezií navštěvovaly třeskonické děti školu v sousedních Liběšicích. Už roku 1791 ale v obecním domku vyučoval kantor Josef Lindner. V roce 1842 pak byla nákladem místních sedláků postavena samostatná školní budova, kterou pak roku 1892 nahradila škola nová.[8]

Po zrušení patrimoniální správy v roce 1849 se prvním voleným starostou stal Josef Brandschetl, který tuto funkci vykonával do roku 1862. Nejstarším spolkem ve vsi byli hasiči, založení roku 1891. V roce 1906 byl v Třeskonicích vybudován rozvod pitné a užitkové vody. Většina obyvatel se tehdy živila chmelařstvím. Ve vesnici byly dva koloniály, obchod s láhvovým pivem, jiný se střižním zbožím, působili zde kovář, švec, truhlář a kolář a byl zde hostinec.[9] Za první světové války padlo na frontě celkem 15 místních občanů. Za první republiky žilo v Třeskonicích přibližně 10 % Čechů. Pro jejich děti zde byla roku 1934 založena pobočka školy v Tuchořicích. V té době byla na třeskonickém katastru v provozu pila a dvě cihelny.

V roce 1946 bylo ze žateckého sběrného střediska odsunuto 168 německých obyvatel Třeskonic. Nahradili je dosídlenci z řad Volyňských Čechů a z vnitrozemí. Volyňští Češi přišli převážně z Kvasilova u Lvova, ostatní hlavně z blízkých Pnětluk.[10] Samostatný místní národní výbor existoval ve vsi do správní reformy v roce 1961, jeho písemnosti – ani obecní kronika – se však nedochovaly. Od té doby jsou Třeskonice součástí Tuchořic.

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 267 obyvatel (z toho 125 mužů), z nichž bylo 25 Čechoslováků a 242 Němců. Kromě deseti židů byli římskými katolíky.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 290 obyvatel: 25 Čechoslováků a 265 Němců. S výjimkou jednoho žida se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[12]

• Jižně od vesnice se zvedá vrch Výrov (509 metrů) se stejnojmenným hradištěm.
• Kaplička byla postavena v roce 1718.

• 
  Pomník padlým v první světové válce
• 
  Zelený dům u silnice
• 
  Sušárna chmele
• 
  Letecký pohled na hradiště Výrov
• 
  Třeskonice na mapě prvního vojenského mapování z roku 1764